OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

MIKUL�� WESSEL�NYI


  Byl v�te�n� politik a �e�n�k. Narodil se v roce 1794 na hrad� Zsibo v ma�arsk�m Sedmihradsku man�el�m Mikul�i Wessel�nyimu a Ilon� Cserney. M�l spar�anskou v�chovu, kter� se mu dostalo od otce. V�chova mu dala po cel� budouc� �ivot sm�lou odvahu a neohro�enost, se kterou pozd�ji ve ve�ejn�m �ivot� vynikal nad sv� vrstevn�ky.
 
Poch�zel z rodu, kter� dal Ma�arsku mnoho opozi�n�k�, mo�no tak� ��ci rebel�. Byl sm�s� �lov�ka a tyrana, st�tn�ka a sn�lka, hrdiny a spiklence. Nejv�t�� vliv na jeho politick� p�esv�d�en� a jeho vzd�l�n� m�lo jeho setk�n� a sezn�men� se s pozd�j��m ministrem hrab�tem Istv�nem Sz�ch�nyim (1791�1860). Hrab� Istv�n Sz�ch�nyi o Wessl�nyim tvrdil, �e je vzne�en�m kr�lovsk�m Ma�arem.
 
N�rodn� liber�ln� duch, kter� se od roku 1835 v Uhr�ch za�al velmi prosazovat, nalezl tak� velikou odezvu i v Sedmihradsku, kde u� nebyl svol�n sn�m dlouh� l�ta a vl�da pokra�ovala ve sv�m proti�stavn�m po��n�n� st�le v�ce. Jako mlad� z�skal Wessel�nyi pov�st opozi�n�ka. Byl sotva t�iadvacetilet�, kdy� se zapojil do opozice a agitoval proti v�em na��zen�m vl�dy, kter� m�la vstoupit v platnost ustaven�m zemsk�ho sn�mu. Proti t�to vl�d� a jej�mu proti�stavn�mu jedn�n� povstal nejen Wessel�nyi jako ma�arsk� a sedmihradsk� magn�t, kter� h�jil v horn� sn�movn� n�rodn� po�adavky Ma�ar� proti Habsburk�m. Jako jeden z m�la uhersk�ch politik� rozpoznal d�le�itost pro dal�� osudy uhersk�ho st�tu �e�en� n�rodnostn� ot�zky v Uhr�ch a navrhoval v tomto sm�ru jist� �e�en�. Na zemsk�m sn�mu v roce 1830 za�alo Wessel�nyiho vlivn� postaven�, kter� trvalo a� do roku 1833. Po ukon�en� sn�mu v roce 1834 se vr�til z Uher do Sedmihradska s p�edsevzet�m obnovit mezi lidem n�rodn� v�dom� a d�t mu spole�ensk� sm�r. V t� dob� byl uzn�van�m vedouc�m opozice. V Horn� sn�movn� ovl�dal opozici prost�ednictv�m sv�ch projev� t�m�� dikt�torsky.
 
Kdy� byl po jedenadvaceti letech v Sedmihradsku op�t svol�n sn�m, st�oval si Wessel�nyi otev�en� na politiku vl�dy, �e �lechtu a prost� lid �tve proti sob�. Pro toto jedn�n� byly proti n�mu zah�jeny dva procesy, pro zneu��v�n� ve�ejnosti, nebo� vyd�val litografovan� list �NAPLO� (den�k) bez cenzury. Kr�lovsk� uhersk� soudn� dv�r jej odsoudil v roce 1838 pro jeho velezr�dnou �innost proti Rakousku k v�celet� vazb�, kterou zakr�tko nastoupil. Kdy� nastupoval sv�j trest v bud�nsk� pevnosti, byl ji� t�m�� na jedno oko slep� a zrak druh�ho oka byl velmi oslaben. Ve v�konu trestu v�n� onemocn�l a hrozilo �pln� oslepnut�. Proto napsal ��dost c�sa�i Ferdinandovi V. (1835�1848) o ud�len� milosti. Jeho ��dost byla kladn� vy��zena s ud�len�m podm�nky, �e vym��en� �as pro vazbu str�v� mimo uherskou zemi.
 
Dosud t�lesn� zdatn� mu�, kter� p�stoval �adu sport� (nap�. �erm), byl jist� sv�m onemocn�n�m velmi roztrp�en a hledal uzdraven� za ka�dou cenu a kdekoliv. Toto v�n� onemocn�n� p�ivedlo Mikul�e Wessel�nyiho do L�zn� Jesen�k (d��ve Gr�fenberk) k Vincenci Priessnitzovi (1799�1851). Od roku 1839 a� do r. 1850 �il baron Wessel�nyi nejv�t�� ��st roku ve Fr�valdov� (dnes Jesen�k) a� do sv� smrti. Do Jesen�ku byl p�iveden z Olomouce v doprovodu d�stojn�ka a sv�ho sluhy Jozsiho. Ubytov�n byl ve m�st� v p�id�len�m byt� v dom� �.p.143. Po celou dobu byl pod p��sn�m dohledem l�ze�sk�ho policejn�ho inspektora B�hma, kter� byl povinen pos�lat a� n�kolikr�t t�dn� zpr�vy o Wessel�nyiho chov�n�, jeho styc�ch, n�v�t�v�ch, korespondenci atd. policejn�mu �editelstv� do Brna. To pak p�ed�valo jeho hl�en� d�le vy���m ��ad�m do V�dn�. D�ky t�mto zpr�v�m, je� jsou uchov�ny ve St�tn�m archivu v Brn�, jsme �asto do nejmen��ch detail� po n�kolik let informov�ni o Wessel�nyiho pobytu v Jesen�ku.
 
Z�zra�n� Priessnitzova vodol��ba mu bohu�el mnoho nepomohla. O to v�ce se uplatnil ve spole�ensk�m �ivot� v Jesen�ku a okol�. Pro zaj�mavost je mo�no dodat, �e z Wessel�nyiho podn�tu byl v Jesen�ku vybudov�n prvn� vodovod s d�ev�n�m potrub�m, kter� nap�jel t�i ka�ny na n�m�st�. N�klady na jeho z��zen� uhradil sb�rkou mezi hosty l�zn� a ob�any m�sta. S�m upsal v�znamn� obnos a vedl ve�ker� pr�ce s�m. Darovac� listina je zachov�na v archivn�m fondu m�sta a ulo�ena v Okresn�m archivu v �umperku. Z listiny m��eme vy��st, jak� spole�nost se nach�zela v roce 1840 v l�zn�ch. Na listin� najdeme podpisy prince Nassavsk�ho, kn�ete Josefa Kaunera, vratislavsk�ho biskupa, v�vodkyn� z Unhalt-Kosten, hrab�nky Hohenlohe-Oeringen a jin�ch. Jedna z ka�en byla pojmenov�na jm�nem Wessel�nyiho. Byla vybudov�na v severn� ��sti n�m�st� v bl�zkosti nyn�j��ho hotelu Slovan. Tato ka�na byla zru�ena v polovin� �ty�ic�t�ch let 20. stolet�.
 
Za Wessel�nyim p�i�lo do Jesen�ku mnoho jeho uhersk�ch p��tel, kte�� spolu s n�m vytvo�ili spole�ensk� krou�ek. Wessel�nyi byl st�edem pozornosti �etn�ch ma�arsk�ch host�. U�arovala jim jesenick� p��roda, okol� a byli nad�eni Priessnitzov�mi l��ebn�mi v�sledky. Rozhodli se postavit pomn�k na po�est sv�ho hostitele na l�ze�sk� kolon�d�. Baron Wessel�nyi byl du�� cel�ho podniku. Autorem ma�arsk�ho pomn�ku lva je vynikaj�c� mnochovsk� socha� Ludv�k Schwantaler (1802�1848), tak� l�ze�sk� host, profesor na mnochovsk� akademii um�n�.
 
Na desce pomn�ku jsou ver�e ma�arsk�ho b�sn�ka prvn� poloviny 19. stolet�, Mih�ly V�r�smartyho (1800�1855) na oslavu vody. A� dosud se myslelo, �e cel� ma�arsk� pomn�k, kter� vznikl v letech 1839�1840, byl vyroben v N�mecku. Uk�zalo se v�ak, �e tomu tak nen�. V N�mecku vznikla jen figura lva, podstavec pro sochu byl vyroben v hut�ch ��du n�meck�ch ryt��� v Ludv�kov� u Vrbna pod Prad�dem. Figura lva v�� v�ce jak t�i �tvrtiny tuny, podstavec m� hmotnost zhruba 2,5 tuny a byl dopln�n pozlacen�mi ozdobami.
 
V roce 1839 koupil Wessel�nyi pozemek za m�stem v m�stech dne�n� B�ezinovy ulice. Zalo�il tam okrasn� park a nechal z��dit jez�rko s vodotryskem. Postavil zde alt�n a pramen, na jeho� desce byl pouze letopo�et 1839. Voda vyt�kala ze lv� hlavy. Bylo to velmi obl�ben� m�sto obyvatel m�sta a l�ze�sk�ch pacient�. To v�e bylo zni�eno velkou povodn�, kter� postihla m�sto v roce 1903.
 
9. ��jna 1841 postihlo m�sto Jesen�k velk� ne�t�st�. P�i po��ru, kter� hrozil zni�it �patn� postaven� m�sto, sho�elo 46 stodol s ve�kerou �rodou a 25 dom�. I zde baron Wessel�nyi pom�hal s hrdinskou odvahou omezit b�sn�n� �ivlu a zamezit vzniku v�t��ch �kod.
 
V tu dobu poznal na jesenick�m jarmarku Annu Luwovou, kter� byla na��ena z kr�de�e ��tku a n�sledn� zadr�ena. Ujal se j� a ona se pak stala jeho man�elkou. Sehr�la tut� roli jako kdysi Ilona Cserey v �ivot� jeho otce. Wessel�nyi ji s�m nazval sv�m sv�tlem v temnot�ch, zvl�t� v t�ch smutn�ch dnech, kdy oslepl docela a kdy se n�rod, pro kter� �il a vid�l v n�m smysl sv�ho �ivota, od n�j odvr�til. Kossuthova hv�zda zast�nila i jeho. V�znamn� hudebn� skladatel, klav�rista a virtuos Ferenz Liszt (1811�1886), byl �estn�m hostem v na�ich zem�ch. Koncertoval 8. b�ezna 1843 v Jesen�ku v hostinci �U koruny�. Vlastn�m d�vodem Lisztova z�jezdu a jeho doprovodu bylo setk�n� s ma�arsk�m politikem baronem Mikul�em Wessel�nyim.
 
V hl�en� policejn�ho inspektora B�hma ze dne 9. b�ezna 1843 bylo uvedeno, �e proslul� virtuos Ferenz Listz v doprovodu hrab�te Telekiho p�ijel, aby nav�t�vil Wessel�nyiho. Druh� den Listz se sv�m doprovodem odcestoval do Nisy, kam odjel tak� komisa� B�hm, aby byl o dal��ch styc�ch l�ze�sk�ch host� co nejl�pe informov�n. Ve sv� relaci komisa� B�hm uv�d�, �e ve vedlej��ch mistnostech se tento um�lec st�le v�hradn� bavil s baronem Wessel�nyim.
 
Listz vyu�il sv� koncertn� cesty do Nisy k tomu, aby se se�el v Jesen�ku s n�rodn�m hrdinou baronem Mikul�em Wessel�nyim a informoval ho o situaci v Ma�arsku. T�eba�e Wessel�nyi �il neust�le v Jesen�ku, udr�oval �iv� styk s revolu�n�mi silami v Ma�arsku. Kdy� Lajos Kossuth (1802-1894) p�iv�d�l sv�j n�rod st�le v�ce na zcest� katastrofy, �inil Wessel�nyi Kossuthovi v�tky, na kter� Kossuth odpov�d�l slovy: �Barone, nem��ete zachr�nit vlast pr�vem, to vy�aduje jin� ideje a jin� mu�e.� T�m byl rozchod Wessel�nyiho a Kossutha zpe�et�n. Po Lambergov� vra�d� na Ossensk�m most� ode�el Wessel�nyi roku 1844 op�t do Jesen�ku a setrval zde do dubna 1850.
 
�sudek o Wessel�nyim jako politikovi n�m m��e poskytnout posudek Franti�ka De�ka (1803�1876), nejv�t��ho st�tn�ka, kter�ho d��ve Ma�arsko m�lo. De�k nazval Wessel�nyiho ma�arsk�m Rohulem (kn�etem).
 
14. dubna 1850 cestoval Wessel�nyi se svou rodinou, man�elkou Annou Luxovou a sv�mi dv�ma syny. P�i p�ejezdu �ervenohorsk�ho sedla se dostal do siln� v�nice a v�z se p�evrhl. N�sledkem nachlazen� onemocn�l z�palem plic, kter�mu podlehl v Pe�ti 21. dubna 1850 ve v�ku �estapades�ti let. Ovdov�l� pan� Anna Wess�l�nyiov� se znovu provdala za p��tele sv�ho man�ela, poslance zemsk�ho sn�mu Ludv�ka Moszaryho, potomka star� a vzne�en� ma�arsk� �lechty.
 
Wessel�nyiho tradice byla v Ma�arsku neoby�ejn� �iv�, �ada ulic je pojmenov�na jeho jm�nem, jsou dochov�ny desky a pomn�ky. V n��em se Wessel�nyi podobal na�emu Karlu Havl��ku Borovsk�mu, v jin�m Josefu V�clavu Fri�ovi, a� ze zcela jin�ch pozic feud�la star�ho ma�arsk�ho rodu.
 
autor: V�t�zslav Mazura
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena