OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

RICHARD WERNER


  Bl��c� se stodvac�t� narozeniny mu�e, kter� na vrcholu sv� v�deck�, l�ka�sk� �innosti v�noval v�echny sv� s�ly pomoci t�m nejosudov�ji, nejt�e posti�en�m � nemocn�m se zhoubn�mi n�dory � n�s vede k tomu, abychom p�ipomenuli n�kolik okolnost� jeho �ivota, pr�ce i smrti, t�eba�e jeho jm�no jsme nena�li v ��dn�m z nyn� dostupn�ch l�ka�sk�ch slovn�k� nebo u�ebnic.
 
Dne 22. �ervence 1875 se narodil v Jesen�ku, tehdej��m Fr�valdov�, v rodin� �idovsk�ch obchodn�k� a pr�vn�k� Richard Werner. Vystudoval ve V�dni l�ka�skou fakultu, promoval zde 7. �ervence 1899 a v letech 1900 a� 1901 odslou�il vojenskou prezen�n� slu�bu v pos�dkov� nemocnici v Brn�. Pietn� vzpom�nka n�meck�ch krajan� zve�ejn�n� loni, k nespr�vn� uveden�mu v�ro�� jeho smrti, si vy�aduje dopln�n� n�kter�mi podstatn�mi �daji o jeho pr�ci a hlavn� o konci jeho �ivota.
 
Po n�vratu do civiln�ho �ivota roku 1901 si prohloubil Werner sv� l�ka�sk� znalosti v oboru gynekologie a ko�n�ho l�ka�stv� ve v�de�sk� v�eobecn� nemocnici. Zanedlouho v�ak p�e�el na obor, kter� mu m�l p�in�st n�pl� jeho v�deck�ho i l��ebn�ho �sil�, a to do Heidelberku zprvu na kliniku, vedenou prof. Vincencem Czernym, a pak do takzvan� Samaritn� nemocnice, rovn� veden� prof. Czernym, jeho� asistentem se stal u� jako docent (po habilitaci r. 1906), a pak jako profesor (od r. 1912).
 
Od roku 1902 vych�zely v pom�rn� kr�tk�ch �asov�ch intervalech Wernerovy v�deck� pr�ce v p�edn�ch odborn�ch �asopisech. �lo zprvu o experiment�ln� studie laboratorn�, a pak o klinick� sledov�n� oza�ovan�ch pacient�. P�i tom u� se propracov�val i k v�zkumu podstaty zhoubn�ho bujen�, sledoval v�skyt n�dor� statisticky i z �ir��ho metodick�ho p��stupu. Byl spoluzakladatelem �asopisu �Strahlentherapie� ve v�znamn�m nakladatelstv� Urban und Schwarzenberg v Berl�n� a ve V�dni.
 
Za prvn� sv�tov� v�lky p�sobil jako chirurg v z�lo�n� vojensk� nemocnici v Moravsk� Ostrav�, kde pomoc� nov� z�skan�ho rentgenov�ho p��stroje provedl tis�ce vy�et�en�. Roku 1916 se v�ak vr�til do Heidelberku jako n�stupce prof. Czerneho v Samaritn� nemocnici a pokra�oval ve sv� v�zkumn� i l��ebn� �innosti na �seku oza�ov�n� zhoubn�ch n�dor�. Jeho pr�ce, zn�m� z �etn�ch publikac�, mu p�inesla op�tovn� vysok� uzn�n� v�deck� ve�ejnosti. Roku 1927 p�edsedal jako hlavn� po�adatel 18. rentgenologick�mu kongresu ve Wiesbadenu, byl p�edsedou �st�edn�ho v�boru pro v�zkum rakoviny v N�mecku, dopisuj�c�m �lenem argentinsk� spole�nosti pro tento v�zkum, zasedal v p�edstavenstvu n�meck� rentgenologick� spole�nosti a pracoval na p��sp�vc�ch do u�ebnic na �seku terapie z��en�. Po��tek t�ic�t�ch let znamenal z�ejm� vrchol jeho v�zkumn� pr�ce v oboru l��by zhoubn�ch n�dor�.
 
P�i�el v�ak rok 1933 a po n�stupu nacismu a antisemitismu hrozil Wernerovi konec jeho p�soben� v N�mecku. Byl je�t� �eskoslovensk�m st�tn�m ob�anem a za��tkem prosince 1933 si po��dal o m�sto �editele �Domu �t�chy� v Brn�, p�edn� nemocnice pro l��en� zhoubn�ch n�dor� u n�s. Ze �adatel� byl bezesporu nejerudovan�j��, s nejv�t��mi zku�enostmi a nejv�t��m po�tem (celkem 116) v�deck�ch publikac�, �zcela origin�ln�ch, v�t�inou s vlastn�mi metodami experiment�ln�mi�, jak p�e ve sv�m hodnocen� �adatel� dr. J. Kabel�k. Prof. Werner je tud� dr. Kabel�kem dr. J. Pet��kem mezi �adateli za�azen na prvn� m�sto jako odborn�k po v�ech str�nk�ch, �jak z hlediska l��ebn�ho, tak organiz�torsk�ho�. Jeho konkurenti byli uvedeni v tomto po�ad�: gynekolog dr. �pa�ek, chirurg dr. Rudofsk�, chirurg-rentgenolog dr. �pindrich a gynekolog-radioterapeut dr. Matou�ek. Werner sl�bil, �e do roka ovl�dne je�t� l�pe �e�tinu tak, aby se mohl nejen dorozum�t s person�lem a pacienty, ale aby se taky mohl ��astnit �ivota v�deck�ho a vychov�vat dorost a n�stupce. Z�v�r ��zen� z 22. prosince 1933 vyzn�l tedy jednozna�n� pro Wernerovo p�ijet� za �editele �Domu �t�chy�. Z ostatn�ch �ty� �adatel� p�ich�zel v �vahu jedin� gynekolog dr. �pa�ek, kdyby snad Werner odstoupil, jak uv�d� ve sv�m vyj�d�en� dr. Josef Pet��k. Jedn�n� se sice pon�kud vleklo, snad pro hodnocen� odbornosti chirurgicko-radiologick�, ale je�t� za��tkem roku 1934 dr. J. Kabel�k poukazuje na to, �e p�ednost Wernerova je nesporn� a jeho nep�ijet� by �vyvolalo sv�tovou pozornost�.
 
�teme-li dnes Wernerovy v�deck� pr�ce, kter� jsou n�m dostupn�, p�ekvapuje n�s nejen �irok� v�deck� p��stup k tematice, ale i perspektivn� pohled na �e�en� probl�my. Dovol�me si na tomto m�st� jen stru�n� pouk�zat na jejich obsah. Jsou tu podrobn� popisy pokus� na zv��atech, u nich� byl sledov�n r�st, regenerace a bun��n� zm�ny po vlivu �teru na r�zn� epitelov� tk�n�, n�sleduj�c� pokusy na zv��atech s oz��en�m tk�n� radiem za p��datn�ho pou�it� lecitinu, sledov�n� oz��en�ch tk�n� p��padn� s p�echodem v n�dory zhoubn�. Pak n�sleduj� pokusy kombinac� rentgenov�ho oz��en� n�kter�mi l�ky, hlavn� cholinem a selenem, nejd��ve na kr�l�c�ch a my��ch, pak teprve roku 1907 prvn� aplikace u lid�. Ze 74 infaustn�ch pacient� dos�hlo 43 zlep�en�, ale n�kdy do�lo i ke zhor�en� stavu, co� d�sledn� a poctiv� Werner dokumentuje.
 
L��ba zhoubn�ch n�dor� z��en�m byla z�ejm� hlavn�m posl�n�m Wernerovy v�deck� �innosti. Podrobn� sledoval ��inek z��en� na k��i a na n�dory p�elo�en� p�ed dutinu b�i�n�, co� byl v t�to dob� postup neobvykl�. U� roku 1913 referoval podrobn� na 4. mezin�rodn�m kongresu pro fyzioterapii v Berl�n� o oza�ov�n� 3. 500 nemocn�ch za v�ce ne� �est let p�i aplikaci rentgenu, radia, thoria X nitro�iln� a u 171 t�k�ch neoperovateln�ch stav� p�ipojil slou�eniny cholinu, p�i�em� u 12% zaznamenal zlep�en�, u ostatn�ch nezaznamenal efekt, ale taky ��dn� zhor�en�. A tak o obdivuhodn� v�deck� �rovni Wernerovy pr�ce nem��e b�t ani dnes sebemen�� pochyby.
 
Roku 1934 tedy nastoupil prof. Werner na m�sto �editele �Domu �t�chy� v Brn�. A je�t� roku 1935 mu k 60. narozenin�m blahop��la redakce �asopisu �Strahlentherapie�, vyzdvihla jeho z�sluhy a d�kovala mu za spolupr�ci. P�es v�echnu odbornost a korektnost v ��zen� a pak p�i pr�ci neu�la cel� v�c pozd�ji ur�it�m nacionalisticky a snad i antisemiticky zam��en�m invektiv�m v �esk�m m�stn�m tisku.
 
P�i�el v�ak rok 1939, okupace �eskoslovenska a vznik Protektor�tu �echy a Morava. Dr. Werner ve v�ku 64 let musel opustit m�sto �editele �Domu �t�chy�. �il d�le v Brn�. Vyl��en� z�v�ru jeho �ivota m��eme te� doplnit �daji, kter� zat�m nebyly uvedeny v n�meck�ch vzpom�nk�ch.
 
Dne 28. ledna 1942 byl jako v�ze� �. 628 s dal��mi tis�ci v�zni odvezen do Terez�na. Tam �il se sestrou v ghettu, v tzv. vrchlabsk�ch kas�rn�ch (kde byla taky nemocnice) E VI, na pokoji �. 71. Zde zem�el �dajn� p�irozenou smrt� � pokud v tomto prost�ed� je�t� bylo n�co p�irozen�ho � dne 8. �nora 1945 v 1, 15 v noci. Pitevn� n�lez z n�sleduj�c�ho dne uzav�r� diagn�zu jako myopathia cordis, odema universale, hydrothorax (chorobu srde�n�ho svalu s rozs�hl�mi otoky a v�potkem v hrudn�ku) a arterioskler�zou. Jako bezprost�edn� p���ina smrti je je�t� uveden infarkt. Nezachovala se ��dn� poz�stalost, ba ani p�semn� vzpom�nka, kter� by se ho dot�kala.
 
Tak skon�il �ivot tohoto jesenick�ho rod�ka, nesporn� v�znamn� osobnosti i v historii moravsk� medic�ny a nech� alespo� tato na�e slova p�ipomenou jej jak p�i p��le�itosti stodvac�t�ho v�ro�� narozen�, tak skute�n�ho pades�t�ho v�ro�� jeho smrti.
 
autor: doc. E. Wondr�k
P�eti�t�no z 69. svazku Severn� Moravy
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena