OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

JOSEF WEISS


  Edmund Weiss se narodil 26. srpna 1837 ve Fr�valdov� jako mlad�� z dvoj�at v rodin� zv�rol�ka�e Josefa Weisse, jeho� �ivotn� p��b�h je tak� zaj�mav�. Josef Weiss se zab�val vodol��bou sou�asn� s Priessnitzem a vybudoval ve Fr�valdov� vlastn� vokol��ebn� �stav, v n�m� pe�oval o pacienty, kter� Priessnitz nesta�il na Gr�fenberku um�stit.
 
V roce 1842 odch�z� do Anglie, kde z�izuje vodol��ebn� �stav v bl�zkosti Richmondu u Lond�na. s n�m jsou v Anglii i jeho dv� d�ti � Edmund, Adolf a �ena Josefa a� do roku 1845. Po �sp�n�m p�soben� v Anglii (�dajn� byl J. Weiss jmenov�n �estn�m doktorem l�ka�stv� na lond�nsk� univerzit�) se vrac� do Fr�valdova, kde ve v�ku 52 let v roce 1847 um�r�.
 
Edmund za��n� sv� studijn� l�ta v roce 1847, kdy odch�z� na opavsk� gymn�zium. Zde ho nejv�ce zaujaly p��rodov�dn� p�edm�ty � matematika, fyzika a astronomie. Gymn�zium ukon�il v roce 1855 s v�born�m prosp�chem a je�t� na podzim za��n� studovat na filozofick� fakult� v�de�sk� univerzity. Ji� b�hem studia je mu v roce 1858 nab�dnuto m�sto asistenta na c�sa�sko-kr�lovsk� hv�zd�rn� a v r. 1860 ukon�il sv� studia obhajobou doktor�tu filozofick�ch v�d. V r. 1861 je Weissovi ud�len titul docenta matematick�ch v�d a na podzim roku 1862 se st�v� ��dn�m asistentem na c. k. hv�zd�rn� ve V�dni. Zde pln� uplat�uje sv�j talent a dosahuje prvn�ch v�znamn�ch �sp�ch� v oblasti astronomie. V r. 1868 formuloval teorii o pohybu meteor� pozorovan�ch v souhv�zd� Andromedy a spo��tal, �e se osa meteorick�ho roje objev� na obloze kolem 28. listopadu roku 1872. P�edpov�� vy�la p�esn� na den a nap��klad v italsk�m Moncalieri napo��tali za �est a p�l hodiny 33. 400 meteor� z radiantu u hv�zdy lambda Andromedy. Byl to Weiss�v triumf, kter� byl mezi astronomy n�le�it� ocen�n. Uzn�n� za tuto pr�ci vyslovil i vnuk slavn�ho objevitele Uranu, tehdy uzn�van� astronomick� autorita, Alexander Herschel. Za sv� z�sluhy je Weiss v r. 1875 jmenov�n ��dn�m profesorem na v�de�sk� univerzit�.
 
V t�to dob� zde studuje i mlad�, po v�d� dychtiv� mu� z Moravy � Tom� Masaryk. Jak s�m pozd�ji napsal � "V�de� m�la pro m�j duchovn� v�voj zna�n� v�znam, str�vil jsem v n� bezm�la dvan�ct let". �estadvacetilet� Masaryk ukon�il studium ve V�dni v roce 1876, kdy 10. b�ezna vykon�v� z�v�re�n� zkou�ky a je promov�n doktorem filozofie. Jedn�m z akademick�ch hodnost���, u kter�ho je T. Masaryk po vykonan�ch zkou�k�ch promov�n, je dr. Edmund Weiss. Citujeme z Masarykova diplomu:
 
Edmund Weiss
doktor filosofie, ��dn� profesor astronomie, ryt�� ��du Franti�ka Josefa, �len akademie v�d, ��dn� ustaven� promotor, ud�lili jsme slovutn�mu panu Tom�i Masarykovi, rod�ku z Hodon�na na Morav�, kdy� disserta�n� pr�ci s n�zvem "Platonovu u�en� o du�i", i ��dn�mi zkou�kami prok�zal v�bornou vzd�lanost ve filosofii, jm�no a pocty i pr�va a privilegia doktora filosofie a na d�kaz toho jsme tuto listinu pro potvrzen� opat�ili pe�et� univerzity.  Ve V�dni dne 10. b�ezna 1876.
 

Weiss, jmenovan� v roce 1878 �editelem c. k. univerzitn� hv�zd�rny ve V�dni, se z��astnil i n�kolika v�znamn�ch expedic, na kter�ch pozoroval astronomick� �kazy. Bylo to p�ev�n� studium zatm�n� Slunce, kter� ho p�ivedlo do Dalm�cie, �ecka, Tunisu, Indie a Adenu. V r�mci vybaven� nov� hv�zd�rny byl rakouskou vl�dou vysl�n na studijn� cestu do Ameriky a Anglie. Weissova �sp�n� v�deck� �innost nez�stala bez pov�imnut� ve v�deck�ch kruz�ch, a tak se postupn� stal �lenem mnoha zahrani�n�ch spole�nost�, akademi� a univerzit. Mezi nejv�t�� ocen�n� pat�� �estn� �lenstv� kr�lovsk� akademick� spole�nosti v Lond�n�, �estn� doktor�t univerzity v Dublinu a ud�len� ryt��sk�ho k��e ��du Franti�ka Josefa. Rakousk� c�sa� ho jmenoval dvorn�m radou.
 
Weiss zasv�til cel� sv�j �ivot v�d� a jak s�m p�izn�val, hv�zdy mu u�arovaly. Pat�il mezi p�edn� astronomy sv� doby a i dnes se s jeho jm�nem m��eme setkat p�i studiu odborn� astronomie. Weiss zem�el 21. �ervna 1917 ve V�dni, kde je pochov�n.
 
Na jeho rodn�m dom�, kter� st�val v m�stech dne�n� kav�rny hotelu Slovan (d��ve Kretschmar), byla um�st�na pom�tn� deska. B�hem v�le�n�ch ud�lost� byla v�ak odstran�na a dnes bychom m�li zcela po pr�vu uva�ovat o jej� obnov�.
 
autor: A. Ka�ovsk�
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena