OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

PHILO VOM WALDE


  V druh� polovin� 19.stolet� spat�il sv�tlo sv�ta 5. srpna 1858 v Golu�ovic�ch u Hlub�ic Jan Reinelt, v�znamn� slezsk� b�sn�k a spisovatel. Byl zaj�mavou osobnost�, dobr� p��tel Josefa Obetha, socha�e, kter� se narodil a p�sobil v na�em regionu. Jan Reinelt napsal �ivotopisy Vincence Priessnitze, zakladatele vodol��ebn�ho �stavu na Gr�fenberku a jeho n�stupce Josefa Schindlera.
 
Jan Reinelt
se narodil v rodin� Karla Reinelta, tkalce a no�n�ho hl�da�e v Golu�ovic�ch. Otec byl nucen pom�hat tak� v m�stn�m lomu jako pomocn� d�ln�k, aby uchr�nil rodinu p�ed nouz�. Brzy mu zem�ela prvn� �ena, s kterou ji� m�l dv� d�ti. pak se o�enil s R��enou Kurhovou. Jan byl prvn�m d�t�tem druh�ho man�elstv�. Rodina Reineltova ob�vala hlin�nou chaloupku v horn� ��sti Golu�ovic, kde byla jen jedna v�t�� m�stnost a chodba, tam �ilo sedm osob. Ka�d� d�t� m�lo sv�j �kol a muselo pracovat pro zm�rn�n� b�dy v rodin�. Otec vlastnil kousek pol��ka, kter� v�ak nesta�ilo k ob�iv� cel� rodiny, m�li jednu kravku � �ivitelku, kterou tak� zap�ahali do vozu, v�z v�ak byl ve spole�n�m vlastnictv� se sousedem.
 
Jan byl podvy�iven� a slab�, a proto se c�til spokojen, kdy� mohl poslouchat vypr�v�n� sv�ho otce a �en o historii rodn�ho kraje na p��stk�ch a u kolo- vr�tku za dlouh�ch zimn�ch ve�er�. Jeho obrazotvornost p�enesla jej z chud�ho obydl� do p�ekr�sn�ch pal�c� vysn�n�ch krajin. Toti� obyvatel� Hlub�icka byli velmi sv�z�ni s m�ty a tradicemi, znali mnoho region�ln�ch pov�st� a b�j� p�ed�van�ch �stn� z generace na generaci.
 
V Golu�ovic�ch se obyvatel� �ivili v�t�inou zem�d�lstv�m. Byla tam �emesla, ale ta hr�la druho�adou �lohu, nap�. pracovaly tam v�trn� ml�ny, elektr�rna kter� vyr�b�la olej ze ln�n�ch sem�nek a pivovar.
 
Mal� Jan byl velice nadan�m ��kem, t�eba�e byl nemocen. Upoutal na sebe pozornost golu�ovick�ho u�itele a far��e a ti jej doporu�ili na dal�� studia. D�ky jejich p��mluv� byl p�ijat do u�itelsk�ho semin��e v B�l� Prudnick�. Ji� po dobu sv�ch studi� se v�noval psan� �l�nk� do slezsk�ch novin. Mezi jeho prvotiny pat�� d�lo �Slezsko v pov�stech a zvyklostech�, �Z regionu��Vesnick� �arod�jka�.
 
P�ijal tak� um�leck� jm�no a psal pod pseudonymem Philo vom Walde � Filosof z les�. Psal hlavn� v n�meck�m jazyce ve slezsk�m n��e��.

Mezi jeho nejsiln�j�� b�sn� pat�� �Lidsk� b�da�, ve kter� sv�decky poukazuje na nesm�rnou b�du obyvatel sv� rodn� vesnice Golu�ovice. Jako vyzr�l� b�sn�k a spisovatel pak napsal drama �Vysvobozen�, �Pod ochranou Matky Bo�� a pr�zy �Mal� tkadlec�, �Historie o Star�m kontrabase� a jin�.
 
Po absolvov�n� u�itelsk�ho semin��e v B�l� Prudnick� nastoupil jako pomocn� u�itel v B�l� Nissk�, kde byl �ty�i roky, roku 1882 se stal u�itelem v sousedn� obci Korkovic�ch. Tam se t�ho� roku o�enil s Mari� Brauzemannovou. V roce 1884 byl p�elo�en do Nisy, kde u�il na chlapeck� �kole.
 
B�da a str�d�n� v d�tsk�m v�ku byly p���inou v�n�ho onemocn�n�, trp�l �alude�n�mi pot�emi a tuberkul�zou. To ho tak� p�ivedlo k rozhodnut� l��it se na Gr�fenberku. Jan Reinelt ve sv�ch vzpom�nk�ch popisuje cestu na Gr�fenberk: �Bylo to 6. �ervence 1885. Zlat� slune�n� svit le�el kolem na kopc�ch i dolin�ch a na�e kon� uh�n�li vesele z Nisy na Gr�fenberk. Lid� na ulici, kte�� mne vid�li, na sebe t�zav� pohl�dli a mysleli si: Ten asi vstal z hrobu? J� jim v duchu odpov�dal: Ale ne, ten se tam teprve polo��... Na�e j�zda trvala p�t hodin. Kdy� jsme p�ijeli nahoru p�ed Schindlerovy domy, pozdravil n�s n�jak� star� p�n, byl to Josef Schindler.�
 
Schindler na p��mluvu Jana Rippera, Priessnitzova zet�, p�id�lil chud�mu b�sn�kovi p��v�tiv� pokoj ve Vila Austria, kde po dobu l��en� �ty�i t�dny bydlel. Po ��ste�n�m vyl��en� odjel z Gr�fenberku, ale p��telstv� uzav�en� s Josefem Schindlerem je k sob� poutalo a p�iv�d�lo tak Jana Reinelta velmi �asto zp�t k n�v�t�v� Gr�fenberku a Velk�ch Kun�tic. Za t�chto �ast�ch n�v�t�v u Schindlera slo�il tak� oslavnou b�se� na Gr�fenberk.
 
V devades�t�ch letech minul�ho stolet� ode�el Jan Reinelt do Vratislavi, tam tak� na n�sledky dlouh� a t�k� nemoci zem�el 16.ledna 1905 a je zde i po- chov�n.Mimo u�itelsk� povol�n� redigoval �asopis NATURARZT (P��rodn� l�ka�), vyd�val tak� �asopis DER GEM�TLICHER SCHLESINGER (Srde�n� Slezan).
 
Tomuto v�znamn�mu slezsk�mu spisovateli a b�sn�kovi postavili po jeho smrti ve Vratislavi v roce 1912 n�dhern� pomn�k pobl� �koly Pestalozzi, kde jmenovan� u�il. Tento pomn�k byl bohu�el za druh� sv�tov� v�lky zni�en. v roce 1923 byl Reinoltovi postaven pomn�k nedaleko rodn� vesnice ve m�st� Hlub�ice. Autorem pomn�k� ve Vratislavi a v Hlub�ic�ch i n�hrobku na vratislavsk�m h�bitov� je jeho p��tel Josef Obeth, autor Priessnitzova souso�� ve Smetanov�ch sadech v Jesen�ku.
 
autor: V�t�zslav Mazura
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena