OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

FRANZ SCHUBERT


  31. ledna 1995 si cel� kulturn� sv�t p�ipomn�l 198. v�ro�� narozen� vynikaj�c�ho hudebn�ho skladatele Franze Schuberta. i kdy� se Schubert narodil ve V�dni, ko�eny jeho rodu sahaj� do na�� oblasti, na Jesenicko.
 
Skladatel�v otec poch�zel z mal� vesni�ky Neudorf (Nov� Ves), p�ifa�en� do Vysok�ch �ib�idovic u Hanu�ovic (dnes osada Vyskok�). Narodil se v roce 1763, a proto�e v dob� �koln�ch let projevil nad�n� ke studiu, poslal jej otec na �estit��dn� gymn�zium v Brn�. Po jeho ukon�en� ode�el studovat na filozofickou fakultu ve V�dni, kde jej patrn� finan�n� t�se� donutila, aby se stal u�itelsk�m pomocn�kem u sv�ho star��ho bratra. Zde poznal o sedm let star�� Al�b�tu Vietzovou, roda�ku ze Zlat�ch Hor, a o�enil se s n�.
 
Zat�mco �enich poch�zel z mal� vsi, narodila se nev�sta ve m�st�, je� m�lo za sebou 500 let sl�vy horn�ho m�sta a proslulo jako st�edisko textiln� v�roby.
 
K s�atku do�lo 17. ledna 1785 a v b�eznu t�ho� roku se novoman�el�m narodilo prvn� d�t� Ign�c Franti�ek. Rok po svatb� z�skal Schubert vedouc� u�itelsk� m�sto na element�rn� �kole v Lichtentalu na p�edm�st� V�dn�. Kdy� p�i�el do rodiny 31. ledna 1797 jako dvan�ct� d�t� budouc� skladatel Franz Schubert, zastihl na�ivu jen t�i sourozence.
 
Chlapec Franz se uk�zal jako mimo��dn� hudebn� talent, a proto se poda�ilo otci um�stit jej v konviktu pro zp�v��ky c�sa�sk� dvorn� kaple. Zde ho u�il �ech V�clav R��i�ka, kter� mu umo�nil v�uku u dvorn�ho kapeln�ka Antonia Salieriho. V konviktu z�stal Schubert i po hlasov� mutaci a udivoval okol� skladbami, psan�mi s nev�danou lehkost�. Jeho otec se ob�val, �e jej hudba odv�d� od studia a �e tak p�ijde o m�sto v konvikt�. Smrt matky, kter� zem�ela v kv�tnu 1812, chlapce hluboce ranila.
 
Zl� p�edtuchy otce o Francovi, z n�ho� cht�l m�t u�itele, se splnily do p�smene. Franz m�l r.1813 d�lat repar�t z matematiky v dob�, kdy dokon�oval svou prvn� symfonii. Rozhodl se opustit �kolu, ani� v�d�l, �e o n�m u� rozhodl c�sa� Franti�ek I., kdy� spr�v� konviktu, je� nad nedostatky v u�en� vyzvedala jeho mimo��dn� nad�n�, napsal : �Nepot�ebujeme g�nie, ale dobr� poddan�.� Zklaman� otec jej p�im�l, aby si aspo� ud�lal desetim�s��n� u�itelsk� kurs, po jeho� skon�en� za�al vyu�ovat spole�n� s otcem a dv�ma bratry v Lichtentalu. Nudu u�itelov�n� si vrchovat� nahrazoval komponov�n�m a jen za rok 1815 slo�il dv� symfonie, smy�cov� kvartet, dv� m�e, 144 p�sn� a dal�� skladby. Snahy p��tel pohnout v�de�sk� nakladatele k vyd�n� Schubertov�ch p�sn�, koluj�c�ch u� v mnoha opisech, nar�ely na chlad a nepochopen�. Ani J.W.Goethe, jemu� Schubert zaslal zhudebn�n� b�sn�kovy balady Kr�l duch�, neprojevil o geni�ln� v�tvor sebemen�� z�jem. Trochu uzn�n� mu vyneslo pozv�n� hrab�te Esterh�zyho, aby p�es l�to r.1818 vyu�oval jeho dv� dcery v �eliezovc�ch na Slovensku.
 
Po n�vratu do V�dn� se k otci a u�itelov�n� u� nevr�til. �il u p��tel, pot�ceje se mezi nouz� a do�asn�m blahobytem. Roku 1828 se Schubert ocitl na dn� a nav�c onemocn�l chrlen�m krve. Ujal se ho bratr Ferdinand, kter� ho p�ijal do sv�ho nov� postaven�ho domu ve Wiedenu. Schubert tu onemocn�l tyfem a ten jej skl�til, podobn� jako jeho matku, 19.listopadu 1828 do hrobu.
 
Ani vlastn� otec jej nep�i�el nav�t�vit, boje se n�kazy, ale poskytl prost�edky, aby jeho syn byl poh�ben ve W�hringu nedaleko hrobu Ludwiga van Beethovena.
 
Za 14 let skladatelsk� �innosti vytvo�il Schubert d�lo udivuj�c� rozsahem i hodnotou. Je v n�m 9 symfoni�, 17 kvartet, po�etn� klav�rn� skladby a 12 son�t, 7 m��, 14 oper a asi 603 p�sn�. �ada d�l se p�i pov�stn� skladatelov� ledabylosti ztratila.
 
�asto b�v� kladena ot�zka, nakolik byla Schubertova hudebnost podm�n�na rodov�m d�dictv�m. Jeho p��sn� a pedantsk� otec nem�l pro synovo nad�n� valn�ho pochopen�, zato v mat�in� rodu lze uv�st prastr�ce Jana Ji��ho Vietze, chv�len�ho u� roku 1708 jako dobr�ho hudebn�ka. Zast�val ve Zlat�ch Hor�ch po 40 let ��ad varhan�ka.
 
Zat�m se nikdo nepokusil naj�t srovn�vac� metodu v Schubertov� tvorb� ohlasy slezsk� lidov� p�sn� aspo� v t� m��e, jak� v n� zanechaly pobyty v �eliezovc�ch nebo uhersk� p�s�ov� folkl�r. Proto se jen pov�echn� mluv� o melancholii mnoh�ch jeho skladeb jako projevu slezsk�ho sklonu k mysticismu, zd�d�n�ho po rodi��ch.
 
Tyto �vahy se dot�kaj� v�znamu Franze Schuberta jen okrajov�. Jeho hudba nepom�jiv� kr�sy tvo�� nezciziteln� d�l nad�asov� kultury lidstva, proto�e m�lokter� skladatel dovedl tak nitern� vyzp�vat jeho radosti a smutky jako pr�v� on.
 
Na�e m�sto se k p�vodu a odkazu Franze Schuberta hl�s� po��d�n�m interpreta�n�ch sout�� pro klav�rn� dua, je� sv�m v�znamem a ojedin�lost� p�esahuj� hranice na�� vlasti.
 
Upraveno podle R. Zubera
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena