OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

JOSEF SCHINDLER


  Ve zpr�v�ch z prv� poloviny devaten�ct�ho stolet� se m��eme do��st, �e Tiefenbach (dnes Poto�n�, d��ve osada P��chovice, nyn� sou��st m�sta Desn� v Jizersk�ch hor�ch) se sv�mi p��rodn�mi kr�sami a se svou vhodnou polohou, chr�n�n strm�mi kopci p�ed drsn�mi a studen�mi v�try, se mohl st�t mezi vyhled�van�mi l�ze�sk�mi m�sty druh�m Jesen�kem.
 
Letos si p�ipom�n�me 180. (rozum�j v r. 1994 - pozn. IC) v�ro�� narozenin mu�e, kter� se o tuto dobrou pov�st v tehdej��ch dob�ch zaslou�il. Byl j�m l�ka� Josef Schindler, kter� se narodil 29. �ervence 1814 v Jablonci nad Nisou. Z�hy opustil svou rodinu a byl vychov�v�n sv�m str�cem far��em. Ten tak� vedl mlad�ho Schindlera ke studiu.
 
Po absolvov�n� �estit��dn�ho gymn�zia v Ji��n� a po studi�ch na l�ka�sk� fakult� Karlovy univerzity v Praze, kde studoval chirurgii a farmacii, zah�jil svoji l�ka�skou praxi v Doln�m Polubn�m. V Polubn�m si z�skal jako l�ka� z�hy dobrou pov�st a dos�hl rozs�hl� praxe. Podle tehdej��ch zvyklost� vedl ve sv�m dom� l�k�rnu a p�ipravoval l�ky, kter� p�edepsal sv�m pacient�m. Ji� b�hem studi� nav�t�vil spolu s dal��mi studenty a l�ka�i l�zn� Jesen�k, kde p��rodn� l��itel Vincenc Priessnitz dosahoval p�i l��en� cel� �ady chorob sv�mi vodol��evn�mi postupy pozoruhodn�ch v�sledk�, zejm�na pak u nemoc� pohybov�ho apar�tu pacient�.
 
Mlad� student Schindler se stal velik�m obdivovatelem Priessnitze a piln� se u�il nejen l��ebn� postupy, ale i jeho l��itelskou filosofii. Priessnitz vy�adoval velikou k�ze� nejen od o�et�uj�c�ho person�lu, ale i od pacient�. Kdo nebyl ochoten se bezv�hradn� pod��dit jeho p��kaz�m v l��ebn�m procesu, byl okam�it� bez ohledu na spole�ensk� postaven� propu�t�n. z t�to doby pravd�podobn� pramen� Schindlerovo �ivotn� moto: �St��dmost na t�le, nenasytnost na duchu, to je jedin� cesta k l��en� lid�.�
 
A�koliv je tento poznatek st�r t�m�� 150 let, je st�le aktu�ln� � a dnes snad v�c ne� tehdy.
 
Schindler�v duch nenach�zel v medicinsk� l��b� ��dn�ho uspokojen�. Jako samostatn� mysl�c�mu mu�i, jako zan�cen�mu pozorovateli p��rody a p��rodn�ch z�kon� vytvo�ila se v n�m velmi brzy velk� pr�zdnota a neust�l� pochybnost o medicinsk�ch postupech. Tak se stalo,kdy� p�e�etl prvn� kn�ky o Priessnitzov�ch metod�ch a je�t� jednou nav�t�vil Priessnitz�v vodol��ebn� �stav, �e se z�ekl na cel� �ivout l��by medikamenty a stal se vodol��itelem. Hned zpo��tku praxe za�al Schindler pou��vat vodol��ebn� metody, sprchov�n�, st�iky a vonn� koupele s oby�ejnou studenou vodou. Tento krok ho st�l mnoho ob�t� a ho�k�ch boj�. Nikdo ho nepochopil. Nemocn� vynled�vali jinou pomoc, p��tel� si to vykl�dali jako nevyl��iteln� pomaten�, p��buzn� mu �inili nejtrp�� v��itky. Dlouh� �as takto bojoval s nejv�t��mi protivenstv�mi, ale sv� p��saze z�stal v�rn�. U� nikdy nep�edepsal ��dn� medikament.
 
Obrat k lep��mu nastal, kdy� se mu poda�ilo vyl��it sv�ho b�val�ho profesora. Profesor Jagsch ho nav�t�vil, aby se dov�d�l od sv�ho ��ka, co soud� o jeho nemoci. L�ka�i se u� vzdali nad�je. Schindlerova l��ba byla �sp�n� a pacienta vyl��il. Profesor Jagsch za�al na fakult� i jinde chv�lit sv�ho ��ka a zachr�nce.
 
Po studi�ch se mlad� Schindler o�enil s dcerou Ferdinanda Grusse, pl�ten�ka a majitele velik�ho b�lidla ln� v Poto�n�. Tady vybudoval vodol��ebn� l�zn�, prvn� tohoto druhu v �ech�ch. z b�val�ho b�lidla v Poto�n� se stala ubytovna pro pacienty. Zimn� m�s�ce vyu�il Schindler pravideln� k tomu, aby roz�i�oval svoje v�domosti na pra�sk�ch klinik�ch.
 
Vodol��ebn� �stav v Poto�n� vzkv�tal pod obez�etn�m veden�m sv�ho zakladatele, t�il se vynikaj�c�mu v�hlasu a byl hojn� nav�t�vov�n. Poto�n� se m�la st�t obdobou v t� dob� ji� zn�m�ho Gr�fenberku (l�zn� Jesen�k).
 
V l�zn�ch vl�dl tehdy �il� spole�ensk� ruch. Kr�sn� o n�m p�e p�sm�k V�nceslav Metelka z Pasek nad Jizerou ve sv�ch �Pam�tech� (slou�ily V.Raisovi jako p��m� inspirace pro jeho rom�n Zapadl� vlastenci). Metelka popisuje v kapitole "B�l v Poto�n�ku" �ivot honorace v l�zn�ch kolem roku 1843. Po�et pacient� se pohyboval kolem 50�60 osob na rok.
 
Okolo l�zn� postupn� vytvo�il n�dhern� park, nazvan� Magdalenin. Krom� toho pro proch�zky pacient� nechal upravit cesti�ky v bl�zk�m i vzd�len�j��m okol� parku. V m�stech p�kn�ch v�hled� dal postavit alt�nky, kter� slou�ily k ��ste�n�mu odpo�inku, p��padn� ob�erstven�. V�echna vyhl�dkov� m�sta dostala poetick� jm�na, kter� v�ak l�ty upadla v zapomenut�.
 
Josef Schindler, kter�ho pro jeho studia na Karlov� univerzit� pacienti naz�vali doktorem, ve skute�nosti tento titul nem�l. Dle sd�len� z �stavu d�jin univerzity Karlovy se za d�kana L. Schirmera stal 18.b�ezna 1836 patronem chirurgie, co� byl titul, kter� l�ka�sk� fakulta ud�lovala absolvent�m kursu chirurgie. P�esto si titul doktora sv�m �ivotn�m zam��en�m pln� zaslou�il. Medic�nu snad nemohl dostudovat pro nedostatek finan�n�ch prost�edk�.
 
Poch�zel ze sm�en�ho n�mecko-�esk�ho man�elstv�. Otec Alois Schindler byl mydl��, poch�zel z klatovsk�ho okresu, matka Anna Ne��skov� poch�zela z Vysok�ho nad Jizerou. Jablone�t� radn� nechali p�i p��le�itosti st�ho v�ro�� jeho narozenin um�stit na rodn� d�m pam�tn� desku, kter� se bohu�el nezachovala, existuje jen jej� fotografie.
 
Po smrti Vincence Priessnitze p�evzal na ��dost vdovy a l�ze�sk� komise Schindler veden� tehdy sv�tozn�m�ch l�zn� Jesen�k, a veden�m l�zn� v Poto�n� pov��il mlad�ho smr�ovsk�ho doktora medic�ny Hartwiga Weisskopfa. Tomu se v�ak neda�ilo,a tak Schindler l�zn� zru�il, budovy i pozemky prodal skl��sk�mu podnikateli Ferdinandu Ungrovi z Hodkovic. k prodeji do�lo v roce 1858 a nov� majitel dal ihned vodol��ebn� l�zn� p�estav�t na provozy vyr�b�j�c� brou�en� sklo a drobn� bi�utern� a spot�ebn� p�edm�ty. Po jeho smrti v roce 1893 koupil velkou poz�stalost na �zem� n�kdej��ho Magdalenina parku Josef Riedel mlad�� a nechal zde postavit rodinnou vilu a kolem n� obnovit park. Jeho ��sti se zachovaly dodnes. V prostoru, kde kdysi st�valy l�zn�, bylo vybudov�no s�dli�t�, �kola a sportovn� h�i�t�. M�stsk� ��ad v Desn� v Jizersk�ch hor�ch hodl� um�stit pam�tn� desku Josefu Schindlerovi na budov� �koly, kter� stoj� v m�stech b�val�ch l�zn�.
 
Josef Schindler zem�el 8.3.1890 v L�zn�ch Jesen�k.

auto�i: Ing. Ladislav ��k
V�t�zslav Mazura
 
D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena