OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

JOSEF REINHOLD


  V�znamnou l�ka�skou postavou Gr�fenbergu (L�zn� Jesen�k) prvn� poloviny na�eho stolet� je jejich dlouholet� vedouc� l�ka� MUDr. a PhDr. Josef Reinhold, jeho� z�sluhou z�skaly L�zn� Jesen�k v �dob� mezi ob�ma sv�tov�mi v�lkami velmi dobrou pov�st.
 
Gr�fenberg se stal v 19. stol. pod veden�m sv�ho zakladatele a p��rodn�ho laick�ho l��itele Vincence Priessnitze (1799-1851) vpravd� sv�tozn�m�. Priessnitz v�ak l��il ve�kor� choroby jednotn� a nekriticky pouhou vodol��bou, pit�m vody, koupelemi, z�baly, pocen�m a sprchami, a to bez hygienick�ch pravidel a z�sad. Nen� proto divu, �e Gr�fenberg za�al po smrti Priessnitze upadat, by� se pozd�ji o zv��en� jeho �rovn� poctiv� starala �ada tamn�ch l�ze�sk�ch l�ka��.
 
Prim�� MUDr. a PhDr. Josef Reinhold m�l na dovr�en� tohoto sna�en�, jako� i na vlastn�m rozkv�tu a v�hlasu Gr�fenbergu st�ejn� pod�l. Jeliko� jm�no dr. Reinholda m� ve v�deck�m sv�t� st�le sv�j opr�vn�n� dobr� zv�k, je na m�st� upozornit na jeho �ivot, na jeho d�lo a na jeho v�znam.
 
Josef Reinhold se narodil 14. �ervence 1885 ve Stryji v b�val� Hali�i (nyn� Ukrajina). Tam chodil do obecn� �koly a do polsk�ho gymnasia, na kter�m v r.1904 maturoval. Studoval filosofii v G�ttingenu a ve V�dni, kde byl v r.1908 promov�n na doktora filosofie. Potom se rozhodl studovat l�ka�stv�, kter� ukon�il ve V�dni promoc� v r.1912.Cht�je se v�novati neurologii a psychiatrii,hospitoval na neurologick� klinice profesora L. Frankl-Hochwartera ve V�dni. Sv�ch filosofick�ch znalost�, kter� mu byly v jeho pozd�j�� �innosti velmi prosp�n� a cenn�, vyu��val pro sv� l�ka�sk� v�zkumy a vyu��val jich tak� ve sv�ch v�deck�ch sd�len�ch. Tak nap�. ji� v r.1911 poblikoval v �asopisu �Archiv f�r Philosophie� d�kladn� rozbor psychologick�ch z�klad� Kantovy teorie pozn�n�. Jako mlad� l�ka� se na svou budouc� dr�hu psychiatra p�ipravoval velmi d�kladn� a c�lev�dom� na nejlep��ch tehdej��ch klinick�ch pracovi�t�ch. tak z�sk�val zku�enosti o modern�ch n�zorech na v�m�nu l�tkovou ve V�dni u profesora Noordena a poznatky z neurologie a z psychiatrie u nositele Nobelovy ceny Julia Wagner-Jauregga. Sv�j z�jem o l��en� du�evn�ch chorob dal najevo t�m, �e (co� dosud nebylo zn�mo) byl frekventantem speci�ln�ch kurs� psychoterapie u zakladatele tohoto oboru Sigmunda Freuda (1856-1939).
 
Takto vyzbrojen nastoupil v r.1913 v Gr�fenbergu v Priessnitzov� sanatoriu jako asistent u tehdej��ho ��fl�ka�e dr. Rudolfa Hatscheka s pevn�m ji� pl�nem, �e se bude v�novat l�ze�sk�mu l��en� nervov�ch a du�evn�ch chorob, a to na nejv��e mo�n� �rovni, nikoliv na b�zi pouh� a velmi �asto nev�deck� empirie. Jeliko� hlavn� provoz v l�zn�ch b�val tehdy v letn�m obdob�, v�noval zimn� m�s�ce zase dal��mu vzd�l�n� na vybran�ch pracovi�t�ch, jako nap�. u zn�m�ho psychiatra Emila Kraepelina (1856-1926) v Mnichov� a u v�znamn�ho internisty Friedricha Picka (1867-1926) v Praze.
 
I. sv�tov� v�lka na �as p�ekazila Reinholdovy pl�ny, by� m�l �t�st�, �e ve sv�m oboru mohl pokra�ovat jako vedouc� l�ka� vojensk�ho psychiatrick�ho odd�len� v Opav�. Po skon�en� v�lky se vr�til na Gr�fenberg a po �mrt� prim��e Hatscheka v r.1921 byl jmenov�n p�ednostou Priessnitzov�ch l��ebn�ch �stav�. Bylo zd�razn�no, �e pod jeho veden�m dos�hl Gr�fenberg vysokou �rove� s v�bornou diagnostickou i l��ebnou z�kladnou. Reinhold nev�hal medornizovat l��ebn� �stav a jeho provoz po v�ech str�nk�ch a jeho po��n�n� se setk�valo s pochopen�m a se zdarem. Je t�eba si uv�domit, �e to ve t�ic�t�ch letech byl nanejv�� pr�kopnick� �in, za��dit v l�ze�sk�m l��ebn�m objektu dobr� rentgenologick� odd�len�, laborato�e a podobn�. Prim�� dr. Reinhold zcela z�m�rn� usm�rnil gr�fenberskou tradici, hl�saj�c� v�cem�n� nekriticky v�emohouc� vliv vodol��by na v�emo�n� choroby, t�m, �e vybudoval modern� �stav,kter� byl v souladu s pokrokem v�dy a kter� se stal vzorem pro podobn� postup v jin�ch l�zn�ch, hlavn� v cizin�. Z�sluhou Reinholdovou se stal Gr�fenberg sto let po sv�m zalo�en� znovu v�znamn�m l��ebn�m st�ediskem, vyhled�van�m prominenty politick�ho, kkulturn�ho a hospod��sk�ho sv�ta nejen z na�ich zem�, ale p�ev�n� z ciziny. �ada p�vodn�ch Reinholdov�ch v�deck�ch prac� z oboru l��by du�evn�ch chorob ve sv�tov�m odborn�m tisku jeho v�hlas je�t� podtrhla a zd�raznila.
 
Reinhold�v v�znam potvrzuje mimo jin� skute�nost, �e redakce mnohasvazkov�ho d�la �Handbuch der Neurologie� jej pov��ila v r.1931 zpracov�n�m rozs�hl� kapitoly o psychoterapii do 8. svazku d�la, do svazku v�novan�ho obecn� l��b� neurologick�ch chorob. D�le to potvrzuje skute�nost, �e mu jeho v�de�t� p��tel� a ��ci vydali v r. 1936 k jeho pades�t�m narozenin�m �Slavnostn� spis� do kter�ho p�isp�li p�vodn�mi dvaceti sd�len�mi mnoz� hlavn� p�edstavitel� sv�tov� psychiatrie. Je zaj�mav�, �e n�mecky psan� �Slavnostn� spis� s v�jimkou jednoho �esk�ho sd�len� je uveden �esk�m �vodem a zhodnocen�m.
 
Prim�� MUDr. Reinhold byl podle v�ech informac� u�lechtil�, vyrovnan� a sn�enliv� �lov�k, p��sn� k sob� i ke sv�mu okol�. L�ka�stv� a filosofie vytvo�ily z dr. Reinholda vz�cnou osobnost. u sv�ch nemocn�ch byl velmi obl�ben, nikdo u n�ho nez�stal neosly�en a sv�m optimismem m�l na nemocn� velmi dobr� vliv. Rodem Pol�k byl polyglot, ovl�dal plynn� 10 �e�� a n�rodnostn� byl nanejv�� sn�enliv�. M�l fenomen�ln� pam�, ke konci �ivota se ob�ral matematikou, a byl milovn�kem, ba i znalcem um�n� slovesn�ho, v�tvarn�ho i hudebn�ho. Miloval Goetha, Lenaua, Shakespeara, Wilda, Baudelaira, z na�ich Machara, Halase, Seiferta, a dovedl je zpam�ti recitovat. Miloval nadev�e Chopina, Smetanu a Vivaldiho.
 
Dr. Reinholdovi v�ak nebylo souzeno pro��t jen ��asn� a harmonick� chv�le badatele, l�ka�e a p��tele um�n� v exkluz�vn� vile na Gr�fenbergu, kde mu dovedla jeho vzd�lan� pan� vytvo�it nanejv�� kr�sn� prost�ed�. Kdy� mu po roce 1938 hrozila z rasov�ch d�vod� perzekuce a ztr�ta existence, bylo mu jeho v�deck�mi p��teli v cizin� nab�dnuto v r.1939 m�sto profesora psychiatrie v USA. Odm�tl v�ak a emigroval do Polska.
 
Po p�du Polska byl internov�n v koncentra�n�m t�bo�e u Drahobycze, kde mu hrozilo zast�elen� p�i hromadn� likvidaci v�z��, kdy� se ke koncentra�n�mu t�boru bl�ila sov�tsk� vojska. Poda�ilo se mu lst� a podle vypr�v�n� jeho choti ku podivu dokonce s pomoc� vedouc�ho koncentra�n�ho t�bora uniknout smti za velmi dramatick�ch podm�nek. Velitel t�bora, kter� v Reinholdovi poznal zcela v�jime�nou osobnost, mu sl�bil, �e dle mo�nost� vyu�ije v�ech omezen�ch mo�nost�, aby kohokoliv zachr�nil p�ed zk�zou. Kdy� byl dr.Reinhold s 1000 dal��mi v�zni veden do bl�zk�ho lesa k likvidaci zast�elen�m, odch�zel na smrt vyrovnan� a s opravdov�m klidem filosofa,pobrouk�vaje si 2. v�tu z Beethovenovy VII. symfonie, byl v�ak v br�n� spat�en velitelem t�bora, kter�, kdy� jej poznal, instinktivn� vyk�ikl, �e nutn� pot�ebuje k poskytnut� prvn� pomoci l�ka�e. Dr. Reinhold vystoupil z kolony a byl vedouc�m t�bora odveden do sklepn� budovy SS, kde se ji� ukr�valo p�es 40 podobn� zachr�n�n�ch v�z��.Tu �ily tyto lidsk� trosky ve tm� a o hladu za nep�edstaviteln�ch podm�nek ji� �adu m�s�c�.
 
Nikdo nesm�l ani hlesnout, v omezen� sklepn� prosto�e se spalo na sm�ny po hodin�ch, dv� �eny porodily bez za�p�n� d�ti, kter� musely b�t okam�it� u�krceny, aby snad sv�m pl��em neprozradily �kryt. V tomto Dantov� pekle poskytoval dr. Reinhold l�ka�skou pomoc a du�evn� posilu, tam se nau�il zpam�ti obs�hl� pas�e ze Shakespeara, kter�ho mu tam tajn� propa�oval velitel t�bora � a nen� divu, �e tu onemocn�l srde�n�m infarktem. I tuto chorobu p�ekonal a do�kal se chv�le, kdy koncentra�n� t�bor osvobodila Rud� arm�da. Po zotaven� se z �trap byl sov�tsk�mi ��ady pov��en veden�m l�zn� Truskavec a p�i�inil se o jejich dal�� rozvoj.
 
V roce 1946 se vr�til do vlasti � sov�tsk� ��ady mu daly k dispozici sal�nn� �elezni�n� v�z � a 1.�nora 1947 se op�t ujal veden� Priessnitzov�ch �stav� v L�zn�ch Jesen�ku. Pracoval, budoval, p�izp�soboval provoz �stavu modern�m l��ebn�m i spole�ensk�m podm�nk�m. Jeho podlomen� zdrav� v�ak pracovn� vyp�t� nevydr�elo a opakovan� infarkt srdce skon�il jeho kr�sn� a bohat� �ivot dne 3. listopadu 1947 uprost�ed piln� pr�ce, dal��ch pl�n� a v radosti, �e v p��t�ch dnech nav�t�v� Prahu a vyslechne koncert z Debussyho d�la...
 
Prim�� MUDr. a PhDr. Josef Reinhold byl pr�vem zv�n l�ka�em-filosofem a znalcem lidsk�ch du��. Byl osobnost�, kter� ohromnou m�rou p�isp�la k rozvoji L�zn� Jesen�k a jejich v�deck� pov�sti. svou c�lev�domou prac� dovedl harmonicky spojit teoretick� snahy a praktick� l�ka�sk� �koly ve prosp�ch nemocn�ch a k povznesen� pracovi�t�, kter� nadev�e miloval. Bylo by chybou nevzpomenout toho, �e zalo�il dobrou v�deckou �kolu, by� jeho ��ci pak p�sobili roztrou�en� po sv�t�. A je nakonec t�eba zvl᚝ zd�raznit, �e se prim�� dr. J.Reinhold �pln� s na��m prost�ed�m s�il a �e se v�dy pova�oval za p��slu�n�ka na�� zem�, kter� se mu stala jeho druhou vlast�. Prok�zal to mimo jin� opakovan�m odm�tnut�m mo�nosti p�sobit v cizin� za velmi v�hodn�ch podm�nek.
 
�ad�me proto prim��e MUDr et PhDr. Josefa Reinholda mezi na�e v�zna�n� osobnosti a vyslovujeme t�mto p��n�, aby toto kr�tk� sd�len� ve form� mal� vzpom�nky evokovalo jeho osobu a jeho v�znam a nedovolilo, aby jeho �ivot a pr�ce, a hlavn� z�sluha o povznesen� L�zn� Jesen�k � Gr�fenberg, upadly v zapomn�n�.
  

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena