OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

JOSEF OBETH


  Obl�ben�m c�lem ob�an� na�eho m�sta i jeho n�v�t�vn�k� b�v� Priessnitz�v pomn�k ve Smetanov�ch sadech. Obdivuj� se monument�ln�mu souso�� v�novan�mu zakladateli vodol��by a jesenick�ch l�zn�. M�lokomu je v�ak zn�mo, kdo je vlastn� autorem tohoto nejv�t��ho socha�sk�ho d�la v Jesen�ku. Cht�li bychom V�m tedy p�edstavit Josefa Obetha, kter� se stal nejzn�m�j�� osobnost� um�leck�ho �ivota na Jesenicku a z�stal po v�t�inu sv�ho �ivota sv�z�n se sv�m rodn�m krajem.
 
Josef Obeth
se narodil v mal� osad� Terez�n u Mikulovic dne 15. 7. 1874. Zem�d�lstv� nesta�ilo rodinu u�ivit, proto Obeth�v otec Franti�ek hledal dal�� zdroj ob�ivy. v t� dob� Priessnitz�v n�stupce dr. Josef Schindler hledal spr�vce pro sv�j lom ve Velk�ch Kun�tic�ch. Za provozn�ho mistra si vybral pr�v� Obetha. Otec br�val do lomu �asto i mal�ho Josefa a dr. Schindler si brzy pov�iml chlapcova nad�n�. Drobn� socha�sk� v�tvory ho p�esv�d�ily o hochov� mimo��dn�m talentu, proto jej cht�l poslat na sv� vlastn� n�klady studovat do ��ma. Schindler v�ak n�hle zem�el a t�m byly zma�eny i nad�je mlad�ho Obetha na um�leck� �kolen�.
 
Rodi�e tedy poslali syna na kamenickou �kolu v sousedn�ch Sup�kovic�ch. Vstoupil na ni roku 1887. Obeth nedosahoval ve v�eobecn�ch p�edm�tech v�razn�ch �sp�ch�, vynikl v�ak v modelov�n� a praktick� v�uce. Po ukon�en� �koly v r.1890 z�stal v Sup�kovic�ch jako hospitant a pracoval sou�asn� u m�stn�ch kamen�k�. Mezit�m se jeho otec definitivn� rozhodl poslat sv�ho syna na dal�� um�leck� studia do V�dn�. Obeth pobyl nejd��ve na st�tn� �ivnostensk� �kole a odtud se dostal na akademii v�tvarn�ch um�n�. Studia ukon�il p�t�m ro�n�kem na mistrovsk�m odd�len� akademie.
 
Mlad� socha� si ji� b�hem studia p�ivyd�l�val drobn�mi zak�zkami, jich� bylo v hlavn�m m�st� monarchie v�dy dost. Po skon�en� akademie Obeth kol�sal p�ed rozhodnut�m, kde se usadit. Jedna zak�zka jej zna�n� p�ibl�ila k domovu. Ministerstvo kultury a vyu�ov�n� mu v roce 1898 sv��ilo v�tvarn� pr�ce pro kostel ve Vidnav�. Ve stejnou dobu se uch�zel Obeth o je�t� v�znamn�j�� pr�ci, k n� m�l od sv�ho ml�d� velmi bl�zko. V Jesen�ku se ji� n�kolik let jednalo o postaven� pomn�ku zakladateli l�zn� V. Priessnitzovi.
 
V�tvarn� komise, ustaven� v r.1902, rozhodla 20.7.1902 jednomysln�, �e z p�edlo�en�ch n�vrh� je nejlep��m modelem pr�ce Josefa Obetha. V posudku byla vyzvednuta monumentalita jeho projektu a dokonal� um�leck� ztv�rn�n� z�kladn� my�leny, z n� Priessnitz vy�el. N�vrhu byla ud�lena 1. cena. Druh� m�sto z�skal dal�� jesenick� socha� Paul Stadler.
 
Od p�ijet� n�vrhu k vypracov�n� pomn�ku vedla v�ak dlouh� a klikat� cesta sedmi let. Je zn�mo, �e nebyla bez lidsk�ch a um�leck�ch nesn�z�. U� p�i ud�len� prvn� ceny Obethovi se ���ily z�vistiv� �e�i, �e odm�n�n� socha� vybere z�lohu, pen�ze utrat� a vlastn� proveden� pomn�ku bude oddalovat.
 
Obeth podnikl p�ed zapo�et�m pr�ce cestu do Dalm�cie a It�lie a po n�vratu se pustil s velk�m �sil�m do pr�ce.V prvn� polovin� roku 1909 bylo d�lo dokon�eno. Po mnoha �vah�ch byl pomn�k um�st�n v m�stsk�m parku a k jeho slavnostn�mu odhalen� do�lo 25. �ervence za velk� ��asti dom�c�ho obyvatelstva i po�etn�ch host� z cel� monarchie. Byla schv�lena um�lcova zralost, originalita n�m�tu i �emesln� dokonalost. 
 
Dominantou pomn�ku je Priessnitzova socha vysok� 2,85 m, po jeho pravici vid�me skupinu t�� nemocn�ch, zachycenou se sugestivn� plasti�nost�, po levici mu�e a �enu s d�t�tem, symbolizuj�c� obrodn� ��inek vodol��by. Figury vytesal Obeth ze �ulov�ho mramoru dovezen�ho z Laaseru, kde�to pro podstavce u�il mramoru slezsk�ho. Celek je 10 m �irok�, 5 m vysok� a 6 m hlubok�.
   
Josef Obeth vybudoval v t�to dob� ve Velk� Kra�i socha�skou d�lnu, kterou vedl od r.1909 a� do r.1945. Brzy byl zahrnut objedn�vkami, proto�e ka�d� jeho pr�ce se vyzna�ovala nev�edn�m pojet�m a dokonalou �emeslnou v�raznost�. Vytvo�il �adu pomn�k� pro �umperk, Osoblahu, Libinu, Brunt�l, Skoro�ice, Doln� �dol� a Hlub�ice a Br�nice v dne�n�m Polsku.
 
Byl �asto zv�n k socha�sk� v�zdob� ve�ejn�ch budov (Opava, V�de�). Po ukon�en� I.sv�tov� v�lky byl p��mo zahrnut objedn�vkami na pomn�ky padl�m, jich� vytvo�il na Morav� a ve Slezsku celkem 25.
 
Neoby�ejn� zda�ile se uplat�oval Obeth v oblasti portr�t�, jich� vytesal dnes u� nezjistitelnou �adu. P�itahovaly ho p�edev��m historick� osobnosti. Pro Sv�tlou vytvo�il mohutnou bustu Hanse Kudlicha (1823-1917), zn�m�ho sv�m n�vrhem na zru�en� poddanstv� v roce1848. Pro B�lovec zbudoval pomn�k v�znamn�ho vychovatele J.H. Pestalozziho (1746-1827), na z�mku Otmuchov� (Polsko) byl um�st�n jeho reli�f W. von Humboldta, vynikaj�c�ho jazykov�dce a zakladatele berl�nsk� univerzity.
 
Vrcholem Obethovy tvorby byl monument�ln� pomn�k objeviteli z�kona o d�di�nosti J.G. Mendelovi (1822-1884) v Nov�m Ji��n�. My�lenkov� obdoba tohoto pomn�ku s pomn�kem Priessnitzov�m je o�ividn�. Obeth se v�noval i �innosti restaur�torsk�. Mimo jin� byl povol�n k restauraci are�lu barokn�ch figur v Kuksu, kter� vytvo�il Maty� B. Braun.
 
Josef Obeth byl nesporn� nejpr�bojn�j�� um�leckou osobnost� jesenick�ho kraje po v�ce ne� p�l stolet�. Projevoval v�razn� sklon k monumentalit�, je� vyhovovala jeho t�hnut� k �lenit�, mnohofigur�ln� symbolice. Sv�m rozhodnut�m z�stat a tvo�it v rodn�m kraji, �erpat z jeho podn�t� a historie uk�zal, �e i mimo um�leck� centra lze dos�hnout v�tvarn�ho mistrovstv�. �ivotn� cesta v�znamn�ho jesenick�ho socha�e Josefa Obetha se uzav�ela 18. z��� 1961 v S�ckingen (SRN).
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena