OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

BERNHARD KUTZER


  B�v� �d�lem um�lc� tvo��c�ch mimo um�leck� centra, �e jejich d�lo je �asto nedocen�no. Takov� osud stihl i nejv�znamn�j��ho socha�e 19.stol. v rakousk� ��sti Slezska Bernharda Kutzera. i kdy� �ada p�edn�ch n�meck�ch autor� o n�m psala oslavn� �l�nky, kter� jej nazvaly slezsk�m Riemenschneidere, �ek� jeho d�lo na d�kladn� monografick� zpracov�n�.
 
Bernhard Kutzer
se narodil 27.�ervna 1794 v Doln�m �dol� u Zlat�ch Hor jako syn mlyn��e Johanna Kutzera a Terezie F., rozen� Jokischov�. Rodina se 14 d�tmi trp�la nedostatkem, tak�e Bernhard musel ji� ve 12 letech do slu�by. ��astn� n�hoda jej dovedla do rodiny skoro�ick�ho socha�e Kellera, kter� rozpoznal chlapc�v talent a p�imluvil se u biskupa Hohenlohe-Bartensteina, aby financoval chlapcova studia. Av�ak chlapcova nemoc a biskupova srmt p�ekazily tyto pl�ny, nicm�n� v�ak z�kladn� �kolen� u Kellera, neoby�ejn� p�le a nad�n� pomohly Kutzerovi vypracovat se k v�born�m v�sledk�m. Jist� k tomu p�isp�lo i kulturn� z�zem� Jesenicka, p�edev��m prost�ed� jesenick�ch l�zn�, kde se sj�d�ly evropsk� osobnosti kulturn�ho sv�ta a kde m�l Kutzer mo�nost sp��telit se s n�meck�m socha�em Schwanthalerem, kter� pro jesenick� l�zn� vytvo�il Priessnitz�v pomn�k se lvem na objedn�vku uhersk�ch host�. D�le m�lo vliv na um�leck� r�st Kutzera setk�n� s d�lem vynikaj�c�ho d�nsk�ho socha�e Bissena, kter� rovn� pro l�zn� Gr�fenberk vytvo�i mramoro- vou bustu V. Priessnitze. Ale tak� kulturn� d�n� na z�mku J�nsk� Vrch v Javorn�ku a v kl�te�e v B�l� Vod�, setk�n� s d�ly p�edn�ch rakousk�ch, moravsk�ch a slezsk�ch um�lc� 18. stolet� rozpt�len�mi po zru�en� kl�ter� po venkovsk�ch kostel�ch, m�lo pro Kutzer�v um�leck� v�voj sv�j v�znam.
 
M�l v�ak tak� z�ejm� vlastn� odbornou knihovnu a sb�rku grafik, o �em� sv�d�� skute�nost, �e n�kter� jeho kresby jsou provedeny na zadn� stranu barokn�ch rytin. Zaj�mal se intenzivn� p�edev��m o italsk� um�n� � odtud z�ejm� poch�zej� tak� nepodlo�en� zpr�vy o italsk�m p�vodu jeho rodiny. Bernhard Kutzer se usadil v Horn�m �dol�, kde vybudoval prosperuj�c� d�lnu, ve kter� pracovali tak� jeho dva brat�i � Patricius a Cyril, �est jeho syn� � Severin, Zenobius, Johann, Raimund, Bernhard a Rafael. V jeho d�ln� se v�ak vyu�ili tak� dal�� region�ln� um�lci jako Josef Kristen, mal�� a socha� v Moravsk�m Beroun�, Anton Wesse ze Zlat�ch Hor, Franti�ek Portsch p�sob�c� pozd�ji jako v�tvarn�k v huti v Ludv�kov�. Ve sv�m dom� vedl B. Kutzer �il� spole�ensk� �ivot, zaj�mal se o lidov� um�n�, m�stn� tradice, organizoval pa�ijov�, ryt��sk� a jin� hry, v�lety do p��rody a setk�n� p��tel, s nimi� tak� nechal vybudovat pam�tn� mohylu na P���n�m vrchu z vd��nosti za konec hladov�ch let zp�soben�ch bramborov�m morem. Byl tak� vlastn�kem poztn� kaple v Horn�m �dol�. v rozs�hl�m d�le B. Kutzera p�evl�daly c�rkevn� zak�zky, kter� realizoval nejen na cel�m �zem� rakousk�ho Slezska, ale i v prusk�m Slezsku a na severn� Morav�. Pracoval p�edev��m ve d�ev� a s�m sv� pr�ce polychromoval. Nejbli��� mu bylo barokn� um�n�, o �em� sv�d�� jedna z jeho nejlep��ch realizac� � socha�sk� v�zdoba farn�ho kostela ve Vrbn� pod Prad�dem, v n� dominuje kr�sn� monument�ln� socha archand�la Michaela. Nechal se v�ak tak� inspirovat gotick�m um�n�m � zde je t�eba p�ipomenout olt�� v Pa�kov�, emp�rov�m um�n�m � olt�� a kazatelna v Karlov� Stud�nce, ale i rom�nsk�m um�n�m. z jeho sv�tsk� tvorby je t�eba citovat so�ku jezern�ho post��e Gilla, kter� byla inspirov�na lidovou pov�st� z Jesenicka, d�le jeho v�tvarn� n�vrhy pro um�leckou litinu v huti v Ludv�kov� a �elezn�, pro n� vytvo�il �adu n�hrobk�, model� z�bradl�, r�zn�ch ozdob, ale i portr�t�. z literatury se dov�d�me, �e B. Kutzer, kter� se intenzivn� zab�val tak� mal��stv�m, byl rovn� autorem zn�m�ch obraz� s karikaturn�m n�dechem � nap�. d�lo Pij�k, Ku��k, ��upaj�c�.
 
U p��le�itosti 200. v�ro�� um�lcova narozen� byla instalov�na ve v�stavn�ch m�stnostech Vlastiv�dn�ho muzea v Jesen�ku p��le�itostn� v�stava, kter� prezentuje p�edev��m Kutzerovy pr�ce z jeho poz�stalosti, rozpt�len� dnes ve fondech Slezsk�ho zemsk�ho muzea v Opav�, Okresn�ho vlastiv�dn�ho muzea v Brunt�le (zde byla v p�edv�le�n�m obdob� um�lcova pam�tn� s��), Vlastiv�dn�ho muzea v Jesen�ku a Okresn�ho archivu v �umperku. v�stava p�ibli�uje n�v�t�vn�kovi um�leck� postup a techniku vzniku monument�ln�ch d�l, je� z technick�ch a prostorov�ch d�vod� nemohla b�t instalov�na. Jsou zde vystavena socha�sk� bozetta i kresebn� studie v n�kolika variant�ch, tedy jednotliv� stadia zrodu um�leck�ho d�la. Nejl�pe je to dokumentov�no na protr�tu vratislavsk�ho biskupa Diepenbrocka, kter� se roku 1837 jist� �as l��il na Gr�fenberku. Za kresebnou studi� n�sledovala studijn� d�evo�ezba, pak odlit� do kovu ve dvou variant�ch. Poz�stalost Kutzerovy um�leck� d�lny obsahuje �adu jeho vlastn�ch signovan�ch prac�, �adu signovan�ch d�l jeho bratr�, syn� a ��k�, ale tak� �adu neur�en�ch d�l, kter� �ekaj� na ut��d�n� a vy- hodnocen�. D�lo B. Kutzera, jeho rodiny i ��k� p�edstavuje sv�m rozsahem i kvalitou mimo��dn� v�znamnou ��st kulturn�ho fondu 19. stolet� v regionu Slezska a severn� Moravy. Bezesporu si zaslou��, aby v dob� co nejkrat�� se n�kdo podvjal komplexn�ho zpracov�n� d�la jeho i cel� d�lny, co� by m�lo b�t spole�n�m �kolem pro �esk� i polsk� historiky um�n�.
 
V�stava �Bernhard Kutzer a jeho um�leck� d�lna� je zp��stupn�na ve�ejnosti od konce �nora roku 1995.
 
autorka:
PhDr. Marie Schenkov�, CSc., SZM Opava
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena