OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

REGINALD KNEIFEL


  Osobnost u�itele a p��rodov�dce Reginalda Kneifela je dnes �ir�� ve�ejnosti prakticky zcela nezn�ma.
 
Narodil se 11. ledna roku 1761 v rodin� z�mo�n�ho dolnolipovsk�ho mlyn��e Johanna Josefa Kneifela a jeho �eny Marie Elizabeth. P�i k�tu bylo d�no chlapci jm�no Johannes Antonius Franciscus Florianus a jm�no Reginald obdr�el teprve po vstupu do ��du piarist�. Na doporu�en� tehdej��ho jesenick�ho far��e Adama Floriana Girdwilla (duchovn�ho spr�vce v Jesen�ku v letech 1743-1771) byl d�n bystr� a nadan� chlapec na studia. o jeho studentsk�ch letech v�me jen velmi m�lo. Absolvoval piaristick� gymn�zium v nedalek� B�l� Vod� a po jeho ukon�en� ode�el do Prahy studovat teologii. Pozd�ji se v�noval ji� jako �len piaristick�ho ��du u�itelsk�mu povol�n�. Nejd��ve p�sobil na piaristick�m gymn�ziu v Hustope��ch, pozd�ji v B�l� Vod� a Brunt�lu. Nezn�me bli��� �daje o Kneifelov� p�soben� na hustope�sk� �kole, av�ak ji� roku 1804 je zde uv�d�n jako prefekt (gymn�zium bylo zalo�eno roku 1757). V n�sleduj�c�ch letech p�sobil na brunt�lsk�m gymn�ziu (zalo�eno arcibiskupem Franti�kem Ludv�kem), pozd�ji v B�l� Vod�. Bli��� �daje o jeho �innosti na uveden�ch �kol�ch nezn�me. V roce 1807 p�i�el Kneifel do V�dn�, aby zde vyu�oval jako profesor zoologie a mineralogie na tzv. Theresianu. Zpr�vy o n�m z doby jeho v�de�sk�ho p�soben� sv�d�� o vysok�ch mor�ln�ch a odborn�ch vlastnostech a schopnostech. Kneifel p�sobil na vojensk� akademii nejen jako profesor, ale od r. 1813 tak� jako jej� knihovn�k. Za svoje pedagogick� i odborn� z�sluhy byl jmenov�n r.1823 v�ce�editelem �koly. Svoji funkci zast�val a� do n�hl� smrti 7. prosince r. 1828, kdy podlehl z�ke�n� srde�n� chorob�. Mezi sv�mi ��ky se t�il zna�n� oblib�, tak�e se nelze divit, �e jej v den poh�bu doprov�zel po�etn� z�stup student�.
 
K nejv�zna�n�j��m Kneifelov�m odborn�m publikac�m pat�� zvl�t� jeho Topographie des k. k. Antheils von Schlesien, kter� vy�la jako t��d�ln� pr�ce ve �ty�ech svazc�ch u brn�nsk�ho vydavatele Josefa Ji��ho Traslera v letech 1804 � 1806. Topografie je dodnes cenn�m pramenem k pozn�n� d�jin a zem�pisu b�val� rakousk� ��sti Slezska, tedy v�etn� dne�n� jesenick� oblasti. Autor se v knize pokusil jako jeden z prvn�ch o seri�zn� v�klad n�zvu m�sta Fr�valdova, dne��ho Jesen�ku. Vysv�tluje jej od pr�va m�sta k�cet d�evo v okoln�ch les�ch. Z dal��ch Kneifelov�ch prac� je t�eba se zm�nit o �ad� st�edo�kolsk�ch u�ebnic pro rakousk� gymn�zia. Jmenujme nap�. dvoud�lnou u�ebnici s n�zvem ���e miner�l�. P��ru�ka pro poslucha�e filozofie�, nebo u�ebnici ���e zv��at� se systematick�m v�kladem a s vyobrazen�mi ur�en�mi pro c. k. gymn�zia, upot�ebiteln� tak� jako osnova pro p�edn�ky a ���e rostlin� se systematick�m v�kladem a vyobrazen�mi.

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce
740. let m�sta Jesen�ku

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena