OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

NIKOLAJ VASILJEVI� GOGOL


 

Mezi nejv�znamn�j�� spisovatele 19. stolet� ve sv�tov�m m���tku pat�� Nikolaj Vasiljevi� Gogol (1809-1852), p�vodem z Ukrajiny, absolvent n�insk�ho gymn�zia, uplatniv�� se sice jako ministersk� ��edn�k i jako universitn� profesor v Petrohrad�, av�ak nesmrtelnost mu zajistila jeho tvorba dramatick�, novelistick� a romanopiseck�.
 
Gogol od nej�tlej��ho d�tstv� jevil hlubok� hereck� nad�n�, vynikal neoby�ejnou pam�t� a obl�bil si up��mn� jak ruskou lidovou slovesnost, tak i mal��stv�. Koncem dvac�t�ch let minul�ho stolet� (rozum�j 19. st. - pozn. IC) sb�ral za sou�innosti sv� matky, kter� m�la na n�ho po cel� jeho �ivot nejv�t�� vliv, lidov� n�m�ty z ukrajinsk� folkl�rn� tvorby, kdy� zji��uje, �e o tuto tematiku je v hlavn�m m�st� ��e z�jem, p�estupuje k jej�mu liter�rn�mu zpracov�n�. Jeho prv� pov�dky, oti�t�n� v �asopise Literaturnaja gazeta (pat�il mezi n� nap�. Soro�insk� trh), mu p�inesly zn�most se �ukovsk�m, s Pletn�vem a rovn� s Pu�kinem.
 
Nejplodn�j�� dobou Gogolova �ivota je po��tek t�ic�t�ch let, kdy vyd�v� rychle za sebou n�kolik soubor� pov�dek s maloruskou tematikou, region�ln� p�esn� lokalizovan�ch do kraje jeho d�tstv�. V roce 1831 a 1832 tiskne dva svazky Ve�er� na statku nedaleko Dika�ky, av�ak jeho liter�rn� sl�vu ust�lily teprve dva sborn�ky z r. 1835. Arabesky a Migorod, v nich� se vyskytuj� p��b�hy s motivy jednak ukrajinsk�mi, jednak petrohradsk�mi.
 
Gogol je liter�rn�m objevitelem ��ednick�ho s�deln�ho m�sta, st�v� se mistrem realistick� pov�dky tragicky vyhrocen�, l�ka�em duchovn�ho sv�ta mal�ch lid� velkom�sta. Pracuje velmi intenz�vn� a st�k� se s p�edn�mi p�edstaviteli kulturn�ho Ruska sv� doby v petrohradsk�ch liter�rn�ch salonech. A.S. Pu�kin vid�l v n�m jednoho z nejsiln�j��ch sv�ch pokra�ovatel�, je zaj�mav�, �e l�tky obou sv�ch hlavn�ch d�l z�skal Gogol ze sy�et� anekdot, kter� vypr�v�l pr�v� Pu�kin v krou�ku sv�ch p��tel (byly to n�m�ty pro drama Revizor a pro po�mu Mrtv� du�e).
 
V sati�e Revizor, je� byla hr�na poprv� v Petrohrad� r. 1836, zobrazuje Gogol �ivot provin�n�ho m�sta se v�emi jeho z�porn�mi str�nkami i s lidsk�mi typy: ost�e bi�uje podl�zavost, malom욝�ctv�, podpl�cen�, vypo��tavost, ale p�edev��m lidskou hloupost a strach. Mnoz� z hrdin� Gogolova Revizora se stali liter�rn�mi typy, p�edev��m postava Chlestakova, chvastouna, �vanila a p��ivnick�ho zchytralce.
 
Od roku 1836 �ije Gogol p�ev�n� v cizin�, a to v It�lii, v N�mecku, v belgick�m Ostende i v �esk�ch zem�ch. Do Ruska p�ich�z� na podzim roku 1839 a vrac� se v roce 1841 zp�t do ciziny. Na definitivn� n�vrat dom� pom��l� a� ke konci sv�ho �ivota v r. 1852.
 
Z�v�r t�ic�t�ch let a zejm�na �ty�ic�t� l�ta jsou vypln�na Gogolovou usilovnou prac� na jeho nesmrteln�ch Mrtv�ch du��ch. Ve sv�ch Mrtv�ch du��ch cht�l autor realisticky zobrazit ruskou sou�asnost sv� doby � statk��sko-pome��ickou spole�nost se v�emi z�porn�mi str�nkami spole�ensk�ho ��du. Gogol se st�v� b�itk�m kritikem vl�dnouc�ho syst�mu, odsuzuje nevolnictv�, lidskou b�du, utrpen� a zoufalstv�, napad� skoup�, bezohledn�, sadistick� pom��iky, probouz� cel� Rusko k zamy�len� nad bez�t�nou skute�nost�.
 
Je zaj�mav�, �e n�kter� Gogolovy pr�ce vznikaly na �esk� p�d�. Tak nap�. nejzn�m�j�� Gogolova pov�dka Pl᚝ i mnoho postav Gogolov�ch Mrtv�ch du�� bylo koncipov�no u n�s v Mari�nsk�ch L�zn�ch.
 
V souvislosti s Gogolov�m mari�nskol�ze�sk�m pobytem v roce 1839 je spisovatel�v z�jem o Jesen�k, n�kdej�� Gr�fenberg. Z Gogolovy mnohalet� korespondence s p��teli i s matkou se dozv�d�me, jak intenz�vn� sledoval �sp�chy Priessnitzova l��en� studenou vodou v t�chto slezsk�ch l�zn�ch, jak po mnoho let sb�ral informace o l��ebn�ch prost�edc�ch i o l�ze�sk�ch hostech dl�c�ch v Jesen�ku. Gogol trp�l od poloviny t�ic�t�ch let t�k�mi depresemi, mu�iv�mi stavy, hypochondri� spojenou s bolestn�mi pochybnostmi, splnil-li svoje historick� posl�n� liter�rn� adekv�tn� sv�mu nad�n�. Nav�c m�l je�t� �adu chorob somatick�ch a l�ka�i, k nim� se ut�kal v nejp�edn�j��ch st�edo- evropsk�ch m�stech o rady, t�ko mohli rozhodnout, co je primus v jeho zdravotn�m stavu, zda porucha du�evn�, �i t�lesn�. V d�sledku toho se u jednotliv�ch l�ka�� r�znily i n�zory na mo�nosti l��en� i na eventu�ln� jeho zdravotn� pobyt v Gr�fenberku. Gogol informuje v dopisech celou �adu sv�ch p��tel o relac�ch, kter� v dob�, kdy je�t� neznal Gr�fenberk z vlastn� zku�enosti, dost�val zejm�na od sv�ho p��tele A.O.Roseta. Nejv�ce zpr�v o Jesen�ku je v Gogolov� korespondenci z r. 1843. Nap�. sv�mu p��teli Danilovsk�mu p�e:
 
�...Moje rada prost� je � mus� do Gr�fenberku na vodol��bu k Priessnitzovi, proto�e pot�ebuje� vlastn� obnovit s�lu �ivota. Nebe po�ehnalo zjeven�m rozum tohoto �lov�ka a j� po��d vid�m, jak m�lo znaj� ve srovn�n� s n�m nejlep�� z kni�n�ch l�ka��. Krom� toho, �e u n�ho d�l� voda divy a �sp�n� l��� v�echny choroby krom� tuberkul�zy, m� Priessnitz tak pronikav� pohled,tak dob�e zn� lidskou povahu, �e � p�izn�m se � nikomu na sv�t� bych se v p��pad� t�k� choroby nesv��il, jen jemu jedin�mu beze strachu a bez jak�chkoliv pochybnost�. Tento �lov�k vl�dne vodou jako Napoleon voj�ky ...�
 
Na vlastn�m l��en� dlel Gogol ve slezsk�m Jesen�ku � Gr�fenberku dvakr�t, v r. 1845 a 1846. V dopise �ukovsk�mu z 12. z��� 1845 psal, �e v Jesen�ku nem� o �em p�em��let, �e nem� �as napsat ani dva ��dky dopisu, �e je pln� zanepr�zdn�n l��en�m, a celkov� podle subjektivn�ho dojmu m�l za to, �e prvn� l��ebn� kurz mu pomohl: �C�t�m nicm�n� ��m d�l t�m v�ce jak�si �ivotod�rn� osv�en� a cosi, co se podob� o�iven� a probouzej�c� se s�le.� Druh� sv�j l��ebn� pobyt v Gr�fenberku spisovatel neukon�il. Kdy� na n�j v r. 1852 v Moskv� vzpom�nal, st�oval si na zimu.
 
Prvn� jesenick� pobyt Gogola psychicky velmi povzbudil, tak dalece, �e hned v n�sleduj�c�m roce 1846 vydal knihu Korespondence s p��teli, kter� v�ak byla ost�e odsouzena zn�m�m ve�ejn�m listem B�linsk�ho Gogolovi. Gogol se z t�to kritiky liter�rn� ji� nevzpamatoval. Ani jeho rozepsan� Mrtv� du�e nemohly b�t ukon�eny.
 
Za sv�ho prv�ho pobytu v Jesen�ku spisovatel bydlel ve fr�valdovsk�m dom� �.168, l��il se v dob� od 23. srpna do 23. z��� 1845 jako 843. pacient tohoto roku. V roce 1846 je zaps�n jako 611. host, kter� dlel na Gr�fenberku od 16.�ervna do 29.�ervna a bydlel o dva domy d�le ne� v r. 1845, a to v �.73.
 
Teprve v r. 1949 byla Gogolovi odhalena pam�tn� deska na dom�, v n�m� bydlel v r. 1845 (dnes je zde bronzov� busta), druh� deska byla o n�co pozd�ji um�st�na na l�ze�sk�m sanatoriu Priessnitz (bohu�el v�ak datum spisovatelova pobytu v l�zn�ch se na n� ud�v� chybn�). Ke 150. v�ro�� Gogolova narozen�, v �ervenci a v srpnu 1959, uspo��daly �eskoslovensk� l�zn� v Jesen�ku ve spolupr�ci s �adou korporac� Gogolovo kulturn� l�to, kter� tuto v�znamnou postavu p�ibl�ilo pln� i Jesenicku.
 
Sestavil: J. Skutil
 
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena