JESEN�K � HISTORIE M�STA JESEN�KU

 

TOPlist

Nespornou dominantou m�sta Jesen�k a ��sti okol� je jinak nev�znamn� kopec Zlat� chlum (875 m), na jeho� vrcholku se ty�� kamenn� v�, kter� jako jedin� ze v�ech podobn�ch staveb v Jesen�k�ch dodnes slou�� sv�mu p�vodn�mu ��elu, tj. slou�� jako vyhl�dkov� rozhledna. P�i p�tr�n� po historii tak v�znamn�ch staveb, jak�mi star� rozhledny na �etn�ch vrcholech zdej��ch hor b�valy, je nutno se vr�tit v�ce ne� sto let nazp�tek k prvn�m pr�kopn�k�m organizovan� turistiky v Jesen�k�ch. Zdej�� obyvatel� p�es obvykle velmi t�kou pr�ci a i skute�nost, �e voln�mi dny z�st�valy pouze ned�le, p��padn� c�rkevn� sv�tky, pova�ovali v�lety do hor za zcela samoz�ejmou z�le�itost.
 
Po��tky neorganizovan� turistiky jsou zaznamen�ny u� v pr�b�hu 18. stolet�, kdy se tomuto sportu v�novaly krom� m�stn�ch nad�enc� p�edev��m st�edn� vrstvy, nap�. profeso�i a studenti gymn�zi�. �asem p�i st�le v�t�� organizovanosti turistick�ch spolk� doch�zelo k �prav� cest, kter� na r�zn�ch m�stech lemovaly z km�nk� vyroben� lavi�ky a �asto i chatky �i boudy s nenutn�j��m n�bytkem, slou��c� nejen k odpo�inku, n�br� i k p�esp�n� n�hodn�m v�letn�k�m. Zde je nutno zd�raznit, �e to v�e svedli m�stn� obyvatel� pouze ve sv�m voln�m �ase a v podstat� zdarma, jen z nad�en� pro v�c samu. Nelze ne� se smutkem konstatovat, �e v�t�ina t�chto v�c� vzala v pr�b�hu 50. let tohoto stolet� za sv�, kdy� se d�lem rozpadla, d�lem byla vandalsky zni�ena.
 
V ur�it�m obdob� byl rozvoj turistiky v Jesen�k�ch ji� tak masov�, �e vznikla pot�eba zalo�it pevnou organizaci, kter� by se o dal�� v�voj organizovan� turistiky starala. Tak vznikl 26. dubna 1881 v tehdej��m Fr�valdov� Moravskoslezsk� sudetsk� horsk� spolek, mezi jeho� zakladateli byl i hejtman ve v�slu�b� Johannes Ripper, ze� zn�m�ho �vodn�ho doktora� a zakladatele sv�tov� proslul�ch l�zn� v Jesen�ku Vinzenze Priessnitze. Spolek hned od sv�ho po��tku vyv�jel velice aktivn� �innost. Ji� za rok m�l 950 �len�, kte�� pracovali v dev�ti m�stn�ch sekc�ch, p�i�em� fr�valdovsk� pat�ila k nejatraktivn�j��m. Po��te�n� �innost spo��vala v �prav� a zna�en� turistick�ch horsk�ch cest, vyd�v�n� pr�vodc�, map a dokonce i vlastn�ho �asopisu. Ji� za kr�tkou dobu se v�ak ji� pou�t� do v�znamn�ch staveb � vedle prvn�ch horsk�ch chat vznikaj� i honosn�j�� kamenn� rozhledny. Je�t� do konce II. sv�tov� v�lky jich st�valo v Jesen�k�ch n�kolik-jako prvn� byla postavena 18 m vysok� rozhledna na Biskupsk� kup� u Zlat�ch Hor (1898) a hned rok na to vznik� 26 m vysok� rovn� kamenn� rozhledna na Zlat�m Chlumu v t�m�e roce stav� kladsk� sekce 33, 5 m vysokou rozhlednu na Kralick�m Sn�n�ku a v r. 1903 n�sleduje zaj�mav� �e�en� 30 m vysok� rozhledna na Z�meck�m vrchu nad Krnovem. Posledn� v�t�� a rovn� kamennou rozhlednou, jej� stavba byla zah�jena v r. 1904 na nejvy��� moravsk� ho�e Prad�du, byla zn�m� Str� Habsburk�. Tento letm� p�ehled dokl�d�, s jak�m nad�en�m, ob�tavost� i schopnostmi �lenov� jednotliv�ch sekc� disponovali. S v�stavbou rozhleden prudce stoup� z�jem milovn�k� turistiky o Jesen�ky, nebo� pr�v� v�hledy z jejich ochoz� pat�ily k t�m nejkr�sn�j��m a nejatraktivn�j��m z�itk�m. Bohu�el, mnoh� z nich nep�e�ily drsn� klimatick� podm�nky, kter� pozd�ji zanikly, jako nap�. V r. 1959 rozhledna na Prad�du, v.r.1973 rozhledna na Kralick�m Sn�n�ku a tak� rozhledna na Biskupsk� kup� ji� nen� ve�ejnosti p��stupn� (zde se ov�em uva�uje o jej� brzk� rekonstrukci, nebo� ji� p�es t�icet let slou�� i jako p�evad�� televizn�ho sign�lu). O to v�ce stoup� v�znam jedin�, v kter� je zaji�t�n b�n� provoz i dnes, rozhledn� na Zlat�m Chlumu. My�lenka na zbudov�n� rozhledny pr�v� zde vznikla ve v�boru fr�valdovsk� sekce ji� r. 1894 a volba m�sta byla jednozna�n�. Ji� sv�m jm�nem p�ipom�nal nejv�znamn�j�� obdob� v historii kraje, kdy se v okol� m�sta a hlavn� zlato, co� dodnes dokazuj� poz�statky opu�t�n�ch, travou a k�ov�m zarostl�ch star�ch �tol. Sou�asn� poloha v bezprost�edn� bl�zkosti m�sta jej k podobn�mu projektu p��mo p�edur�ovala. Ji� d��ve, patrn� v r. 1853, zde byla postavena chatka, ale ta ji� v dob� v�stavby rozhledny byla v rozvalin�ch a nedala se k ni�emu pou��t.
 
Po ustanoven� stavebn�ho v�boru a schv�len� v�stavby za�aly starosti se sh�n�n�m pot�ebn�ho obnosu ve v��i 3 600 zlat�ch. Kdy� u ostatn�ch sekc� nena�li organiz�to�i p��li�n� pochopen�, obr�tili se na fr�valdovskou ve�ejnost, ��m� se stavba stala ryze �dom�c� z�le�itosti�. Z tohoto d�vodu bylo rozhodnuto, aby rozhledna nesla n�zev Fr�valdovsk� str�. V r. 1896, p�ed vlastn�m zah�jen�m v�stavby rozhledny, byla na n�klady spolku upravena nov� p��stupov� cesta na vrchol. Vlastn� stavebn� pr�ce podle projektu Eduarda Zelenky, �editele odborn� kamenick� �koly v Sup�kovic�ch, byly zah�jeny 8. srpna 1898 v�kopem z�klad�. Za p�edem sjednanou ��stku 8 501 zlat�ch se v�stavby ujal stavitel Alois Nitsche a stavebn� mistr Franz Gr�ger. Materi�l ke stavb� se t�il p��mo na m�st�, jen kvalitn� cihly se dov�ely z tsuchschwitsk� cihelny (dne�n� Suszkowice v Polsku) a p�sek z nedalek� P�se�n�. P�es nep��zniv� horsk� a zejm�na klimatick� podm�nky (sn�h tehdy v Jesen�k�ch napadl ji� obvykle koncem ��jna a dr�el se a� do b�ezna) byla stavba po jednoro�n�m �sil� zd�rn� dokon�ena a 3. z��� 1899 slavnostn� otev�ena, co� zejm�na dne�n�m stavba��m mus� p�ipadat neuv��iteln�.
 
Radost z �sp�n�ho dokon�en� d�la zachv�tila cel� m�sto, v p�edve�er oslavy byla rozhledna ze v�ech stran osv�tlena a na druh� den v�tala ��astn�ky slavnosti p�ed rozhlednou l�ze�sk� kapela. Krom� obyvatel m�sta a okol� se j� z��astnili tak� z�stupci jednotliv�ch sekc� n�meck�ho turistick�ho spolku. Zakl�dac� listina a zdravice, kterou p�e�etli coby slavnostn� �e�n�k �editel fr�valdovsk� �koly, �estn� �len a spoluzakladatel spolku Adolf Ketter, byla ulo�ena do zdiva rozhledny. Oslavy se pak prot�hly dlouho do noci a je�t� dlouhou dobu m�ly ohlas v �irok�m okol�.
 
Jin� v�znamn� �len spolku, polesn� Adolf Medritzer, po roce provozu navrhl vybudovat vedle rozhledny turistickou chatu, kter� nesla pozd�ji jeho jm�no. P�es kladn� p�ijet� n�vrhu trvalo cel� rok, ne� bylo z�sk�no povolen� k stavb�, j� se ujal zku�en� tesa�sk� mistr Kreipl. Ten se sv�ho �kolu zhostil v rekordn�m �ase, a tak ji� 8. �ervna 1902 byla chatka uvedena do celoro�n�ho provozu. Stavba m�la v�znam tak� ekonomick�, nebo� p��stup na rozhlednu byl tak umo�n�n i v zim�, d�ky �emu� se poda�ilo v kr�tk� dob� splatit dluhy z v�stavby v�e i chaty, kter� fr�valdovskou sekci zna�n� zat�ovaly. V meziv�le�n�m obdob� byla chata pon�kud zrekonstruov�na, p�ibyla k n� prosklen� veranda a postupn� bylo upraveno i okol� pro restaura�n� provoz.
 
V r. 1932 z��dila sekce pohodlnou cestu a� k chat� a tak� novou s��ka�skou dr�hu, kter� po �prav� v 60. letech op�t slou�ila sv�mu ��elu (�el jen kr�tk� �as). P�i v�letu na rozhlednu se n�v�t�vn�ci mohli cestou ob�erstvit v hostinci Harichsteln (�ertovy kameny), od kter�ho vede cesta ke stejnojmenn� romantick� vyhl�dce. I dnes je toto m�sto c�lem t�ch turist�, kte�� se nem�n� lopotit a� na vrchol hory, pop��pad� mileneck�ch p�r�, �i t�ch, kte�� se jdou jen tak proj�t. M�stu se dodnes ��k� Harik��e, co� je zjevn� odvozeno z n�meck�ho n�zvu.
 
V�le�n� ud�losti a n�sledn� likvidace n�meck�ho turistick�ho spolku, co� byl d�sledek odsunu n�meck�ho obyvatelstva, stavb�m neprosp�ly. Dlouh� �as z�staly bez majitele, tak�e zejm�na kr�sn� rouben� chata neunikla pozornosti vandal�, a� ji, zpola zdevastovanou, na v�noce r. 1955 n�kdo zap�lil, tak�e vyho�ela do z�klad�. Rozhledny se teprve v r. 1976 ujalo, na�t�st� je�t� v�as, m�sto, a d�ky jeho p��i byla d�kladn� opravena a znovu otev�ena pro ve�ejnost. U jej� paty, tentokr�t ale na druh� stran�, vyrostla nov� d�ev�n� chatka, kter� v�ak dlouho nem�la st�l�ho provozovatele. Nakonec se j� ujali �lenov� mysliveck�ho sdru�en�, kte�� v n� v letn�ch m�s�c�ch zaji��ovali denn� provoz, na ja�e a na podzim pak jen za p��zniv�ho po�as�.
 
Chatka se po r. 1989 dostala do ekonomick�ho pron�jmu Pana Milo�e Lyachy, kter� by r�d obnovil b�valou sl�vu tohoto n�v�t�vnick�ho m�sta. Zat�m v�ak nar�� na celou �adu probl�m�. Chatka jednak zdaleka nedosahuje vybaven�m a velikost� �rovn� b�val� Medritzerovy chaty. Poskytovat zde je mo�no jen z�kladn� ob�erstven� (keksy, su�enky, �okol�du a bonb�ny), zat�mco kdysi se zde �dajn� b�n� �epovalo i pivo. Na chatu nebyla zavedena ani elekt�ina, ani voda, chyb� zde i slu�n� soci�ln� za��zen�, dne�n� hygienick� normy jsou ostatn� mnohem p��sn�j�� ne� v dob� p�edv�le�n�. Situaci neprosp�vaj� ani dosavadn� vlastnick� vztahy: zat�mco pozemek a rozhledna pat�� TJ Mikulovice, pat�� chata Obecn�mu ��adu v �esk� Vsi, tak�e jak�koliv akce, vedouc� k modernizaci chatky a rozvoji zde poskytovan�ch slu�eb, jsou zcela odvisl� na domluv� t�chto t�� subjekt�. Nov� n�jemce se v�ak sna��, ji� od kv�tna m� otev�eno ka�d� v�kend, od 1.6. do 15.9. pak ka�d� den a pot� a� do posledn� ��jnov� ned�le op�t p�es v�kend � ov�em v�dy jen v p��pad� p��zniv�ho po�as�. Svou p��tomnost signalizuje potenci�ln�m n�v�t�vn�k�m opravdu origin�ln�m zp�sobem. Vlaje-li na vrcholu v�e prapor viditeln� i z m�sta pouh�m okem, v� ka�d� v okol�, �e �p�n domu je na sv�m hrad� a tud� je otev�eno. A v�hledy z v�e jsou vskutku �chvatn�, zvl᚝ tzv. �Prusk� v�hled� severn�m sm�rem a� k Otmuchovsk�mu jezeru v Polsku. Ji�n� v�hled zachycuje cel� p�smo Hrub�ho Jesen�ku od Prad�du a� k �er�ku. Za p��zniv�ho po�as� je z�padn�m sm�rem viditeln� skupina Kralick�ho Sn�n�ku a se severoz�padn�m Rychlebsk� hory. P��stup na Zlat� chlum vede z m�sta po �erven� nebo modr� zna�ce, z opa�n� strany z Rejv�zu t� po �erven�. Zcela nejkrat�� cesta pak vede po modr� zna�ce z �esk� Vsi.
 
Jesen�ky jsou st�le velmi atraktivn� turistickou oblast�. Je to p��le�itost pro m�stn� ��ady vr�tit tomuto kraji jeho b�valou sl�vu, zabezpe�it ��sti obyvatel �adu pracovn�ch m�st a infrastrukturu. Pro m�sto Jesen�k je takovou prvn� p��le�itost� znovuzveleben� cel�ho are�lu rozhledny na Zlat�m chlumu. Je to m�sto m�stu nejbl�e a se snadnou dostupnost�.
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena