JESEN�K � HISTORIE M�STA JESEN�KU

 

TOPlist

Skute�n�m duchovn�m morem a p��kladem hlubok�ho mravn�ho �padku lze nazvat inkvizi�n� procesy s �arod�jnicemi, kter� byly v letech 1662�1684 inscenov�ny na Jesenicku, tehdej��m Fr�valdovsku. Spolu s losinsk�mi a �umpersk�mi procesy zaji��uj� tomuto kraji smutn� prim�t v kulturn�ch d�jin�ch na�ich zem�.
 
Po��tky v�ry v existenci ��bla a jeho spojenc� �arod�jn�k� a �arod�jnic lze spat�ovat ji� ve starov�ku, av�ak opravdov� rozmach pron�sledov�n� zejm�na �en obvin�n�ch z �arov�n� spad� a� do st�edov�ku a ran�ho novov�ku. Zast�nci v�ry v d�mony a �arod�jnice a jejich pron�sledov�n� se staly osoby mnohdy vysoce postaven� a vzd�lan�. Jako p��klad lze uv�st jm�no zakladatele scholastiky Tom�e Akvinsk�ho, politika a vynikaj�c�ho pr�vn�ka Jeana Baudina, kr�le Jakuba I., �i zakladatele protestantismu a kalvinismu Martina Luthera Jana Kalv�na.
 
Spojen� nesmysln� pov�ry se specifickou formou trestn�ho z��zen� inkvizic� se stalo metlou, p�ed n� se za�ala t��st v�t�� ��st Evropy. Dokumentem, jen� se neblaze zapsal do d�jin proces�, byla bula pape�e Inocence VIII. Summis desiderantes z r. 1484, kter� prov�zela seps�n� jedn� z nejstra�n�j��ch knih lidsk� civilizace, Kladiva na �arod�jnice (Malleus maleficarum). Ta byla poprv� vyd�na v r. 1487 a jej�mi autory byli dva zku�en� dominik�n�t� inkvizito�i Jakub Sprenger Jind�ich Institoris (Kr�mmer). Kladivo se brzy stalo z�kladn� p��ru�kou pro veden� proces� s �dajn�mi �arod�jn�ky a �arod�jnicemi. Je pochopiteln�, �e v tomto ovzdu�� obecn� v�ry v ��bla a jeho �arod�jnick� spojence jen m�lo lid� se dok�zalo ve�ejn� postavit proti honu na �arod�jnice. Z nejzn�m�j��ch odp�rc� proces� mo�no jmenovat l�ka�e nizozemsk�ho p�vodu Jana Weyerra, trev�rsk�ho kanovn�ka Cornelise Loose, anglick�ho �lechtice Reginalda Scotta, francouzsk�ho filosofa Michela de Montaigne, n�meck�ho jezuitu Fridricha von Spee, na�eho Jana Amose Komensk�ho, z pozd�j��ch pak kalv�nsk�ho teologa Baltazara Bekkera a n�meck�ho pr�vn�ka Christiana Thomasiuse.
 
Hranice s domn�l�mi ��blov�mi slu�ebn�ky ho�ely v 17. stol. nejv�c v n�meck�ch zem�ch, Skotsku a Francii, naproti tomu tak�ka ustaly ve �pan�lsku, It�lii a Nizozem�. Nejm�n� byly procesy posti�eny seversk� zem� D�nsko a Norsko, do jist� m�ry i �v�dsko a zejm�na pravoslavn� v�chodn� Evropa a Balk�n, kter� byl tehdy pod tureck�m panstv�m.
 
V �esk�ch zem�ch jsou v obdob� p�ed t�icetiletou v�lkou zaznamen�ny jen ojedin�l� p��pady proces� s �arod�jnicemi (snad prvn� p��pad se ud�l r. 1540 v N�chod�). Tak� ve Slezsku do�lo jen ojedin�le k veden� proces� s domn�l�mi �arod�jnicemi. V letech 1456�1503 bylo inscenov�no n�kolik proces� v okol� Wroclawi (nap�.1456, 1458, 1503). Skute�n� hon na �arod�jnice tu v�ak nastal teprve v 17. stol. a dos�hl p��mo obludn�ch rozm�r�.
 
�arod�jnick� inkvizi�n� procesy na dne�n�m Jesenicku /tehdej��m Fr�valdovsku/,kter� v t� dob� bylo sou��st� nisko-otmuchovsk�ho kn�ectv�, lze �asov� rozd�lit do t�� etap. Prvn� jejich ob�t� se stala �ena jesenick�ho past��e Barbora Schmiedov�, kterou v l�t� 1622 obvinil na smrteln� posteli jej� mu� jako �arod�jnici. Ne��astn� �ena byla ihned zat�ena a za pou�it� mu�en� podrobena prvn�mu v�slechu. Za t�mto ��elem byl sestaven soudn� tribun�l v �ele s biskupsk�m advok�tem Janem Grosserem a m�stsk�mi soudci Ka�parem Schmidtzem Melchiorem Wildenem. 
 
Obvin�n� Barbora pak uvedla na mu�idlech dal��ch p�t �en, kter� m�ly b�t ve spojen� s ��blem. Mezi jin�mi jmenovala i �enu jesenick�ho radn�ho Ur�ulu Hegerovou, obchodnici Evu B�sslerovou a dal��. Mezi jin�mi jmenovala i �enu jesenick�ho radn�ho Ur�ulu Hegerovou, obchodnici Evu B�slerovou a dal��. O krutosti veden� v�slech� sv�d�� p��pad Marty Wetzelov�, kter� byla nalezena 21. srpna ve v�zen� se zlomen�m vazem. P�esto byla p�ed vratislavskou br�nou se�ata a poh�bena pod �ibenic�. Prvn� �ena obvin�n� z �arov�n�, Barbora Schmiedov�, byla up�lena3. �ervence 1622 v Nise a dal�� �dajn� �arod�jnice pak koncem srpna v Jesen�ku. Podle z�znam� v soudn�ch aktech bylo v prvn� f�zi proces� vy�et�ov�no 35 lid�. Z�znam u �eny z Horn�ho �dol� sv�d�� o tom, �e u� v prvn�m obdob� se vlna �arod�jnick� inkvizice roz���ila z Jesen�ku a okol� i na Zlatohorsko.

Druh� vlna t�chto stra�n�ch justi�n�ch zlo�in� se zvedla r. 1636 a postihla p�edev��m oblast Zlatohorska a Nisska. Nezn�me sice bezprost�edn� popud k obnoven� proces�, je v�ak jist�, �e k hlavn�m podn�covatel�m nov� inkvizi�n� vlny pat�il i biskupsk� prokur�tor dr. Martin Lorenz z Nisy. Procesy se brzy rozrostly do t� m�ry, �e v z��� 1639 vydala nissk� zemsk� vl�da povolen� ke stavb� spalovac�ch pec� �k spravedliv�mu popravov�n� ��belsk�ch p��vr�enc�, �arod�jnic a zloduch��. Pon�kud jinak se na pr�b�h proces� d�val tehdej�� vratislavsk� biskup Karel Ferdinand, kter� dal sestavit zvl�tn� komisi, pov��enou zkoum�n�m vynesen�ch ortel�. Procesy toti� znamenaly pro vy�et�uj�c� soudn� tribun�l v�nosn� podnik. Sv�d�� o tom nap�. zji�t�n�, �e zemsk� vl�da v Nise z�skala za popravu 11 osob 351 tolar�, p�i�em� radn�, purkrab� a dal�� �lenov� tribun�lu obdr�eli pr�m�rn� 9 � 18 tolar�. Patrn� se ji� nikdy nepoda�� zjistit skute�n� po�et obvin�n�ch osob, kter� byly v druh� vln� proces� v letech 1636-1648 up�leny jako �arod�jnice. Podle ne�pln�ch �daj� zemsk� vl�dy se jich uv�d� 26, co� v�ak bude jen zlomek skute�n�ho po�tu ob�t�. V�dy� jen v roce 1641 bylo p�i �ty�ech hromadn�ch exekuc�ch up�leno 16 osob. Podle n�kter�ch zpr�v bylo v letech 1639�1651 up�leno v Nissk�m kn�ectv� 242 osob.
 
Nej�d�sn�j�� obdob� �arod�jnick�ch proces� v nissko-otmuchovsk�m kn�ectv� po�alo r. 1651 a zas�hlo p�edev��m Jesen�k, Nisu, Glucholazy a Zlat� Hory. Na po��tku st�lo op�t nesmysln� obvin�n� chlapce ze �irok�ho Brodu, �e se �dajn� s jednou tamn� �arod�jnic� z��astnil �arod�jnick�ho sabatu � shrom�d�n�. Pravd�podobn� prvn� ortel v t�to etap� v letech 1651�1648 byl vynesen 23.kv�tna 1651 v Nise nad Ur�ulou Schnurzelovou ze �irok�ho Brodu. V rozsudku �teme, �e �se hrub� proti p�ik�z�n�m Bo��m proh�e�ila, od Boha, jeho matky a v�ech mil�ch svat�ch odpadla, naproti tomu v�ak t�lem i du�� proklet�mu pekeln�ku Rolandu se oddaj�c, s n�m mnohokr�te t�lesn� obcovala, velebnou sv�tost znesv�tila, t� mnoha lidem �arov�n�m u�kodila...�. 7. �ervna t�ho� roku ji n�sledovalo dal��ch 5 �en, 19. �ervna pak bylo up�leno 7 obvin�n�ch. Procesyse postupn� rozrostly do t� m�ry, �e do�lo op�t k hromadn�m poprav�m. Nap�. v z��� 1651 p�i�lo p�i 4 hromadn�ch poprav�ch o �ivot celkem 32 lid�, z toho poprv� v t�chto procesech i mu�, obvin�n� z �arod�jnictv�. P�i dal�� exekuci 20. z��� bylo popraveno 9osob, podle jin�ch z�znam� bylo p�i 11 hromadn�ch poprav�ch t� doby up�leno 54 osob. V tomto obdob� proces� se poprv� setk�v�me se jm�nem pozd�j��ho losinsk�ho a �umpersk�ho inkvizitora Jind�icha Franti�ka Bobliga z Edelstadtu /dne�n� Zlat� Hory/, kter� byl v p��pad� jesenick�ch proces� p��sed�c�m tribun�lem, ale jinak piln�m a u�enliv�m ��kem inkvizitora Ferdinanda Zachera z Nisy. Uprost�ed nejzb�silej��ho honu na �arod�jnice zas�hl znovu, jako u� p�ed l�ty, biskup Karel Ferdinand, kter� nab�dal zemsk�ho hejtmana Ji��ho, hrab�te z Hodic �p�ed p��li� p��sn�m a nebezpe�n�m veden�m proces�. P�ipad� n�m,� prav� d�le �jako by jedn� nebo i v�ce osob�m se stalo p��li� mnoho, jako by byly p��li� zastra�ov�ny a mu�eny.� Bohu�el, ani v tomto p��pad� biskup se sv�m napomenut�m neusp�l a procesy pokra�ovaly s nezten�enou silou d�l.
 
Mezi ortely z konce roku 1651 najdeme n�kolik p��pad�, kter� se pon�kud odli�uj� od p�ede�l�ch. Jde o rozsudky nad �dajn�mi d�tmi. Jak uk�zalo dal�� b�d�n�, neznamenaj� ony �asov� �daje v�k obvin�n� osoby, ale �dob�, po kter� m�ly b�t �dajn� slu�ebn�ky ��bla. Vysv�tlen� tohoto jevu lze spat�ovat ve snaze inkvizitor� dok�zat biskupovi, �e je nezbytn� i p�es s�l�c� protesty �proti dlouholet�m spojenc�m ��blov�m� v procesech pokra�ovat. Proto, kdy� se uskute�nila r. 1651 n�v�t�va biskupsk�ho vizit�tora v Jesen�ku, bylo ve zpr�v� konstatov�no, �e sice v�ichni obyvatel� m�sta jsou katol�ky, ale polovina z nich pr� je odd�na zlo�inu �arod�jnictv�. Rovn� evropsk� noviny Theatrum Europeum popisuj� r. 1652 Slezsko jako zemi, kter� se hem�� �arod�jnicemi a zl�mi duchy; jen ve Zlat�ch Hor�ch pr� m�lo 8 kat� plno pr�ce se st�n�n�m a upalov�n�m, p�i�em� nar�z str�ili do pece 6�8 kus� ��arod�jnick� hav�ti�.
 
Posledn� zn�m� jesenick� ortely poch�zej� z let 1683�1684. Koncem listopadu 1683 byl vynesen rozsudek nad Ka�parem Gottwaldem a v �noru 1684 nad Annou Stenzelovou a jej� dcerou Rozinou. V�ichni t�i poch�zeli z Doma�ova. V protokolu se mimo jin� uv�d�: �Je�to se Rozina ve sv�m trojn�sobn�m v�slechu dobrovoln� p�iznala a st�le na v�pov�di trv�, �e jsouc svedena matkou, stra�n�mu a hrozn�mu zlo�inu �arod�jnictv� se oddala, na vidl�ch prolet�c kom�nem k ��belsk�m sch�zk�m na pastvisko vyj�d�la, kde podle �arod�jnick�ch oby�ej� tan�ila.� Je v�ak pravd�podobn�, �e v t� dob� pl�ly hranice i na jin�ch m�stech nisko-otmuchovsk�ho kn�ectv� i v jin�ch slezsk�ch kn�ectv�ch. R. 1653 je uv�d�n rozsudek nad dv�ma �enami z Opavy a r. 1667 bylo up�leno 16 osob na Ratibo�sku. Pravd�podobn� posledn� zn�m� slezsk� proces se odehr�l r. 1740 ve St�nav� nad Odrou. Nebezpe�� v�ak nebylo zcela za�ehn�no ani v n�sleduj�c�ch obdob�ch. Je�t� r. 1775 se pokou�eli obyvatel� z okol� Nisy rozpoutat nov� pron�sledov�n� �en obvin�n�ch z �arov�n�, ale tento pokus byl pozd�ji odhalen jako pouh� udava�stv�.
 
Z�v�rem je nutno se zm�nit o celkov�m po�tu osob, kter� se staly ob�mi honu na �arod�jnice. P�esn�j�� �daje se patrn� u� nikdy nepoda�� zjistit, av�ak podle t�ch nejst��zliv�j��ch odhad� si procesy v nisko-otmuchovsk�m kn�ectv�, p�edev��m v oblasti Jesenicka, vy��daly v letech 1622�1684 nejm�n� 250 lidsk�ch �ivot�. Skute�n� ��slo v�ak bude patrn� daleko vy���.
 
Auto�i: Zden�k Brachtl a Frant. Spurn�
 

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena