JESEN�K � HISTORIE M�STA JESEN�KU

 

TOPlist

  
ZAKLADATEL VINCENC PRIESSNITZ

V  malebn�m �dol�, sev�en�m z jedn� strany mas�vem Hrub�ho Jesen�ku a z druh� strany Rychlebsk�mi horami, le�� m�sto Jesen�k. Nad n�m ve v��i 620 m jsou sv�tozn�m� l�zn� Jesen�k, zalo�en� prost�m sedl�kem v mali�k� osad� zvan� kdysi Gr�fenberk.

Koncem 18. stolet� zde bylo jen 12 d�ev�n�ch chalup a v jedn� z t�chto d�ev�nic se 4. ��jna 1799 narodil Franti�ku Priessnitzovi a jeho man�elce Tereze jako �est� potomek syn, jemu� bylo d�no jm�no Vincenc Franti�ek. Ve v�ku �esti let za�al nav�t�vovat trivi�ln� �kolu ve m�st�, a a�koliv �ten� i po�ty zvl�dl celkem obstojn�, psan� mu �inilo pot�e a� do pozdn�ho v�ku. Nen� se �emu divit: kdy� bylo chlapci osm let, oslepl jeho otec a mal� Vincenc m�sto n�v�t�vy �koly byl nucen pom�hat v mal�m hospod��stv� pokud jeho s�ly sta�ily. Nejrad�ji pr� p�sl dobytek a vypr�v� se, �e jednou p�i pastv� pozoroval po n�kolik dn� post�elen�ho srnce, nam��ej�c�ho si poran�n� b�h�k do pramenit� vody. S velk�m �divem sledoval rychle se lep��c� stav zv��ete, a tak pr� dosp�l k n�zoru, �e voda m��e b�t skute�n�m l�kem.

N�hoda tomu cht�la, �e prvn� zkou�ku s l��en�m vodou musel prov�st s�m na sob�. V zim� roku 1814 p�i sv�en� d�eva z lesa mu s�n� rozma�kaly prst na ruce a mlad� Vincenc se s �sp�chem pokusil o vyl��en� poran�n� mokr�mi z�baly. O dva roky pozd�ji utrp�l nov�, tentokr�t velmi v�n� �raz. P�i sv�en� obil� se mu spla�ili kon�, Vincenc spadl pod v�z, jeho� kolo mu p�ejelo hrudn�k. P�ivolan� l�ka� zjistil n�kolik zlomen�ch �eber a netajil se s n�zorem, �e mlad� mu� z�stane asi nadosmrti mrz�kem. Ale Priessnitz se necht�l jen tak sm��it s osudem. Vzpomn�l si, jak jeho str�c � star� mlyn�� z P�se�n� � l���val zlomen� �ebra tlakem hrudn�ku proti op�radlu �idle, zkusil tuto nep��jemnou metodu i na sob� a skute�n� tak uvedl �ebra do jak� tak� pat�i�n� polohy. Potom ji� mohl pou��t studen�ch mokr�ch z�bal�, v jejich� ��innost pevn� v��il. Ale t�m�� cel� rok uplynul, ne� se jeho zdravotn� stav zlep�il natolik, aby mohl vykon�vat norm�ln� pr�ci.

  
PO��TKY VODOL��BY

Tento Priessnitz�v l��ebn� �sp�ch nez�stal utajen a mnoz� soused� i zn�m� se na n�ho za�ali obracet, aby jim pomohl p�i podobn�ch vn�j��ch i vnit�n�ch poran�n�ch. Zpo��tku se neodva�oval l��it lidi, ale ov��oval si mo�nosti l��by na dom�c�ch zv��atech. Postupem doby v�ak za��nal l��it i vyklouben� ruce a nohy soused�, krevn� v�rony i zlomeniny. Jeho l��ebn� �sp�chy byly tak pronikav�, �e ji� v roce 1818 zaj�d�l a� daleko na Moravu a do �ech, kde se p�vodn� posti�en� doslechli o podivuhodn� l��b� vodou a ��dali pomoc. Zpo��tku Priessnitz ne��dal ��dnou odm�nu a nem�l proto nep��tel. Situace se ov�em okam�it� zm�nila, jakmile vd��n� pacienti za�ali sami �vodn�ho doktora� pen�it� obdarov�vat. P�ich�z� z�vist soused� a z᚝ fr�valdovsk�ch (jesenick�ch) l�ka��, kte�� se ob�vali, aby je nevzd�lan� sedl�k nep�ipravil o v�d�lky, a to dokonce pomoc� docela oby�ejn� pramenit� vody.

P��liv Priessnitzov�ch pacient� st�le s�lil a ji� d�vno nel��il jen vn�j�� poran�n�, ale �sp�n� se pou�t�l i do l��en� revmatismu, dny, ochrnut�ch �d�, neduh� jater, �aludku, chronick� z�cpy i pot�� nervov�ho p�vodu. Pokou�el se tak� o l��en� tuberkul�zy, venerick�ch chorob a rakoviny. Z dar� vd��n�ch pacient� Priessnitz nashrom�dil dostate�n� obnos, aby v roce 1822 mohl d�t strhnout star� d�ev�n� domek, v n�m� se narodil, a roku 1824 postavil nov�, kamenn� jednopatrov� d�m, p�i jeho� stavb� mu ochotn� pom�hali i jeho pacienti. V p��zem� za��dil jednu m�stnost jako koupelnu s ohromnou d�ev�nou vanou, do n� p�iv�d�l vodu p��mo z pramene. Tak tedy vypadala prvn� l�ze�sk� budova, kter� stoj� dodnes � neslou�� ov�em p�vodn�mu ��elu, ale jsou zde byty l�ze�sk�ho person�lu.

 
SPORY S M�STN�MI L�KA�I

S nevol� se d�vali nejbli��� soused� na �sp�chy i rostouc� blahobyt Priessnitz�v, ale Priessnitz se v�stup�m se z�vistn�ky chyt�e vyhnul. Pacienty, kter� pro nedostatek m�sta nemohl um�stit u sebe, pos�lal pr�v� k t�m nep�ej�c�m soused�m, kte�� brzy pochopili, �e i oni mohou na ubytov�n� a stravov�n� Priessnitzov�ch pacient� dost vyd�lat, a tak se z nep��tel z�hy stali ochotn� pomaha�i.

Trp�livost v�ak do�la fr�valdovsk�m l�ka��m, kte�� neust�le hledali mo�nost, jak zabr�nit Priessnitzovi v l��en�. Proto�e �vodn� doktor� nep�edpisoval v�bec ��dn� l�ky, k l��en� u��val jen �ist� vody a od ��dn�ho z pacient� ne��dal v�slovn� n�jak� pevn� stanoven� honor��, bylo velmi t�ko ob�alovat jej z fu��rstv�, jak si to okoln� l�ka�i, hlavn� fr�valdovsk� doktor Anton�n G�nther a zemsk� fyzik dr. Anton�n Schnorfeil Javorn�ka, p��li. V �ervnu 1829 se kone�n� dr. Schnorfeil odhodlal ob�alovat Priessnitze u fr�valdovsk�ho magistr�tu, �e �jmenovan� sv�m l��en�m � na v�sm�ch nejvy���m zemsk�m z�kon�m � drze si zahr�v� se �ivoty sv�ch spoluob�an��. Ale magistr�t odpov�d�l, �e n�v�t�vy u Priessnitze nelze zak�zat a koupele ve studen� vod� nelze pokl�dat za poru�en� z�kon�. Schnorfeil se t�mto odbyt�m nespokojil a obr�til se na opavsk� krajsk� ��ad, kter� na��dil nov� �et�en�. V ��jnu 1829 byla tedy za p�edsednictv� fr�valdovsk�ho starosty Raymanna cel� z�le�itost projedn�v�na znovu a tentokr�t byl Priessnitz odsouzen pro p�estupek policejn�ho na��zen� o fu��rstv� ku �ty�em dn�m v�zen� zost�en�ho p�stem. Priessnitz se v�ak odvolal s od�vodn�n�m, �e pomal� n�vyk na studenou vodu nelze pova�ovat za l��en� a �e nikdy za sv� rady nepo�adoval pen�itou odm�nu, a zemsk� gubernium v Brn� v �noru 1830 skute�n� rozsudek pro nedostatek d�kaz� zru�ilo.

  
ROZMACH L�ZN� NA GR�FENBERKU

Proto�e od pod�n� �aloby byla Priessnitzovi ve�ker� �innost zak�z�na, musel o otev�en� �o�istn�ch l�zn� � znovu po��dat.

Kladn� odpov�� krajsk�ho ��adu v Opav� do�la 21. ledna 1831, byla v�ak dopln�na podm�nkou, �e dr. G�nther a dal�� fr�valdovsk� l�ka� dr. Dittrich budou m�t nad l�zn�mi st�l� dohled. Oba l�ka�i v�ak k tomu neprojevili pra��dnou ochotu, m�sto toho v ��jnu 1833 znovu obvinili Priessnitze z fu��rstv�. Krajsk� soud p�edal spis brn�nsk�mu guberniu a to poslalo �alobu magistr�tu ve Vidnav�. Fr�valdovsk� magistr�t nebyl o cel� v�ci v�bec informov�n, proto�e oba l�ka�i uvedli, �e nadr�uje Priessnitzovi. Vidnav�t� v�ak spis vr�tili s t�m, �e osoba jejich starosty Eppelta, kter� je tak� l�ka�em, nen� z�rukou nestrannosti. Cel� spor m�l tedy projedn�vat policejn� soud v Horn�ch He�manic�ch, ale tady se zase zjistilo, �e jeho p�edseda Wolf je �vagrem dr. G�nthera. a tak cel� z�le�itost skon�ila v kv�tnu 1836 bez rozhodnut�, jen s t�m, �e magistr�t ve Fr�valdov� m� na provoz v l�zn�ch dohl�et.

B�hem jedn�n� do�la brn�nsk�mu guberniu ��dost w�rtenbersk�ho vyslance v. Blomberga o podrobn� informace o l�zn�ch na Gr�fenberku, nebo� jeho vl�da cht�la vybudovat podobn� �stav. Aby bylo mo�n� t�to ��dosti vyhov�t, byla ve V�dni ustavena zvl�tn� komise, veden� c�sa�sk�m radou dr. T�rckheimem. a dobrozd�n� t�to komise p�im�lo krajsk� ��ad v Opav� 31. ledna 1838 kone�n� k povolen� dal��ho provozu l�zn� s podm�nkou, �e budou zachov�ny v�echny p�edpisy (o hygien�, pouli�n�m osv�tlen�, po��rn� ochran� atd.). Rozmachu l�zn� nest�lo tedy ji� nic v cest�.

A Priessnitz toho hned vyu�il. Je�t� t�ho� roku po�al se stavbou velk�ho l�ze�sk�ho domu za 3.000 zlat�ch s velk�m s�lem (dnes Kongresov� s�l) pro 600 osob, sou�asn� za�al stav�t tzv. Bretterhaus, �ty�patrovou budovu ze d�eva s j�delnou pro 200 osob. Z roku 1839 m�me tak� z�znam o po�tu pacient� i o v��i p��jm� �vodn�ho doktora�.L��ilo se tu 1.700 pacient�, kte�� za sv� l��en� zaplatili celkem 120.000 zlat�ch, v pr�m�ru tedy t�m�� 71 zlat�ch za ka�d�ho pacienta, co� p�i pr�m�rn�m pobytu 4 t�dn� nebylo m�lo.

Mezi tehdej��mi pacienty bylo velmi mnoho zn�m�ch osobnost� on� doby. Jmenujme jen nam�tkou � v roce 1838 �esk� b�sn�k J. K. Chmelensk�, naz�vaj�c� tehdej�� ubytovac� prostory �cik�nsk�mi skr��emi�, n�meck� b�sn�k Heinrich Laube, rusk� spisovatel N. V. Gogol (byl zde v roce 1845 a 1846), d�nsk� socha� L. Schwanthaler, autor uhersk�ho pomn�ku na Gr�fenberku, koncertoval zde i skladatel F. Liszt.

Priessnitzova l��ebn� metoda byla vcelku velmi jednoduch�. Je pravda, �e vodol��ba byla zn�ma ji� od doby Hipokratovy, ale Priessnitz byl prvn�, jen� na z�klad� vodn�ch test� a reakce pacienta ur�oval dal�� individu�ln� zp�sob l��by, a byl tak� prvn�, kdo pou�il p�edeh��t� t�la pacientova p�ed studenou koupel� nebo sprchou. Krom� toho u��val ��ste�n�ch i cel�ch z�bal� do prost�radel namo�en�ch ve studen� vod�, doporu�oval aktivn� pohyb na �erstv�m vzduchu a sv�m pacient�m p�edkl�dal zcela jednoduchou stravu � ml�ko, m�slo, chl�b, va�en� hov�z� maso a brambory. Zavrhoval k�vu a kou�en�, zato v�ak dbal na to, aby pacienti vypili denn� velk� mno�stv� vody z tehdej��ch 60 pramen� v okol� l�zn�.

St�l� r�st po�tu pacient� p�im�l Priessnitze k tomu, aby ��st z nich ubytoval p��mo ve m�st� a pro jejich pohodl� za��dil v tehdej��m hotelu Krone (dnes Jesen�k) poradn� ordinaci, kam denn� doj�d�l. N�ro�n� p��e o l�zn� a pacienty Priessnitze velmi vy�erp�vala, v roce 1847 v�n� onemocn�l, po zotaven� se v�ak znovu pustil do pr�ce, ale 28. listopadu 1851 n�hle zem�el.

  
L�ZN� PO SMRTI PRIESSNITZE

Po Priessnitzov� smrti p�evzal veden� l�zn� v roce 1853 dr. Josef Schindler, kter� zde p�sobil a� do sv� smrti roku 1890. Z�hy se v�ak uk�zalo, �e veden� takov�ho l�ze�sk�ho podniku nezvl�dne jedna osoba, a proto bylo ustaveno l�ze�sk� kuratorium v �ele s dr. Schindlerem a �ty�mi Priessnitzov�mi d�dici. V uveden� dob� (1853 � 1890) po�et pokoj� pro pacienty �inil 549, d�le bylo k dispozici 62 priv�tn�ch pokoj� ve m�st� a 10 pokoj� v �esk� Vsi.

N�stupem dr. Schindlera nezanikly sice l�ka�sk� metody �vodn�ho doktora�, ale p�vodn� pouh� empirie byla postupn� v�decky podlo�ena. Stalo se tak z�sluhou dr. Schindlera i jeho n�stupc�, ��fl�ka�e dr. Rudolfa Hatscheka a zvl�t� pak prim��e dr. Josefa Reinholda (1885 � 1947), pod jeho� veden�m dos�hl Gr�fenberk sv�tov� �rovn� s v�bornou diagnostikou i l��ebnou z�kladnou.

Neust�le rostouc�mu po�tu pacient� brzo star� budovy l�zn� nesta�ily, a proto v roce 1910 byla postavena hlavn� budova (Priessnitzovo sanatorium) s 300 pokoji, kter� pat�ila k nejv�t��m sv�ho druhu na sv�t� v�bec. Prvn� sv�tov� v�lka znamenala v�ak pro l�zn� pohromu, proto�e nedostate�n� z�sobov�n� p�in�elo mnoh� nep��jemnosti, brzy se zde objevili i prvn� ran�n� z fronty. a tak, i kdy� l�ze�sk� l��ba z�stala aspo� do jist� m�ry zachov�na, l�ze�sk� akciov� spole�nost sama ��dala, aby bylo od n�v�t�vy l�zn� rad�ji upu�t�no.

  
NOVODOB� HISTORIE L�ZN�

Za prvn� republiky v�ak l�zn� znovu rychle o�ily, byly vyhled�v�ny i zna�n�m po�tem cizinc�, zejm�na z N�mecka, Ma�arska, ale i Spojen�ch st�t� a Kanady. Z�st�valy v�ak p�edev��m dom�nou bohat�ch lid�, hledaj�c�ch tu sp�e rozpt�len� ne� l�ze�skou l��bu.

Okupace pohrani�n�ch oblast� republiky v roce 1938 na del�� �as provoz l�zn� zcela ochromila, nebo� n�v�t�vy ze zahrani�� ustaly a ani n�v�t�vy z ��e nebyly povolov�ny a tzv. Sudety samy nemohly dodat dostate�n� po�et pacient�. Ostatn� velmi brzy byly objekty l�zn� pou�ity jako rehabilita�n� za��zen� pro ran�n� voj�ky, pozd�ji byla ��st l�zn� zabr�na pro d�ti z bombardovan�ch n�meck�ch m�st a vojensk� lazaret. Koncem v�lky tu bylo s�dlo Jagdkomanda SS a do�asn� i posledn� �to�i�t� ��adu opavsk�ho kreisleitera.

Osvobozen� v kv�tnu 1945 zastihlo l�zn� ve velmi sv�zeln� situaci. Vyskytl se dokonce po�adavek, aby byly p�em�n�ny ve velk� rekrea�n� st�edisko ROH. Nejv�t�� pot�e v�ak byly brzy p�ekon�ny a zn�rodn�n� pak na�as zabezpe�ilo dal�� rozvoj l�zn�. Nov� byl vymezen i p�esn� indika�n� seznam nemoc�. L�zn� se zam��ily p�edev��m na l��bu nemoc� neuropsychiatrick�ch, men�� skupiny l��en�ch tvo�� nemocn� otravami t�k�mi kovy a s n�kter�mi nemocemi cest d�chac�ch.

Jestli se na Gr�fenberku v dob�ch �vodn�ho doktora� Priessnitze l��ilo ro�n� a� 1.800 pacient�, pak v osmdes�t�ch letech byl ro�n� pr�m�r 8.000 pacient�. O pacienty se staralo 12 odborn�ch l�ka��, 1 v�deck� pracovn�k (rovn� l�ka�), 22 kvalifikovan�ch zdravotn�ch sester, 3 sestry dietn�, 24 rehabilita�n�ch pracovn�k�, 4 laboranti a 4 ni��� zdravotn� pracovn�ci. L��ebny jsou vybaveny v�emi nejmodern�j��mi p��stroji, jak diagnostick�mi, tak l��ebn�mi. Vodol��ba tvo�� st�le hlavn� ��st l��by, ale krom� toho se vyu��v� tak� elektrol��by, t�locviku, l��ebn� v��ivy i l��by medikament�zn�, ��m� je vodol��ba vhodn� dopl�ov�na. ��innou sou��st� l��ebn� k�ry je i p��e zdravotn� a kulturn� v�chovn�.

Po p�du komunistick� moci v r. 1989 doch�z� k mohutn�mu odst�t�ov�n� a tak i jesenick� l�zn� jsou posl�ze zprivatizov�ny. St�v� se z nich akciov� spole�nost s n�zvem po sv�m slavn�m zakladateli � Priessnitzovy l��ebn� l�zn� a.s.

D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena